Josefovi synové

Když se Jákob poprvé zdravil s Josefem, mluvil, jako by po tomto radostném ukončení svého dlouhého strádání a žalu byl připraven zemřít. Avšak bylo mu dopřáno žít ještě sedmnáct let v klidném prostředí Gošenu. Tyto šťastné roky se nápadně lišily od těch, které jim předcházely. Pozoroval u svých synů známky opravdového pokání. Viděl svou rodinu žít v takových podmínkách, které jsou nutné k rozvoji ve velký národ, a jeho víra se pevně chopila zaslíbení o jejich budoucím usazení v Kenaanu. On sám byl zahrnut všemožnými projevy lásky a přízně, které mu mohl poskytnout předseda vlády Egypta.NUD 111.3

Ještě jedna záležitost si vyžadovala pozornost. Josefovi synové měli být formálně zařazeni mezi syny Izraele. Když se Josef dostavil k poslednímu rozhovoru se svým otcem, přivedl s sebou Efrajima a Manasesa. Tito mladíci byli prostřednictvím své matky spojeni s nejvyšším řádem egyptského kněžstva a postavení jejich otce jim otvíralo cestu k bohatství a poctám, kdyby se rozhodli spojit se s Egypťany. Josefovým přáním však bylo, aby se spojili se svým vlastním lidem. Projevil svou víru v zaslíbení smlouvy a dal přednost tomu, aby se jeho synové zařadili mezi pohrdané pastýřské kmeny, jimž Bůh svěřil svá zaslíbení, před poctami, které nabízel egyptský dvůr.NUD 111.4

Jákob řekl: “Oba synové, kteří se ti v egyptské zemi narodili před mým příchodem do Egypta, budou nyní moji. Efrajim a Manases jsou moji jako Rúben a Šimeón.” 1. Mojžíšova 48,5. Přijal je za své vlastní syny a stali se vůdci samostatných kmenů.NUD 111.5

Když přišli blíž, patriarcha je objal a políbil. Slavnostně položil své ruce na jejich hlavy, aby jim požehnal. Potom pronesl modlitbu: “Bůh, před nímž ustavičně chodívali moji otcové Abraham a Izák, Bůh, Pastýř, který mě vodí od počátku až dodnes, Anděl, Vykupitel, jenž před vším zlým mě chránil, ať požehná těm chlapcům.” 1. Mojžíšova 48,15.16.NUD 111.6

Nenaříkal nad minulými zlými dny. Dřívější těžkosti a žal už neviděl jako něco, co bylo namířeno proti němu. Patriarcha vzpomínal pouze na Boží milosrdenství a láskyplnou péči, které ho vždy provázely na jeho životní pouti.NUD 111.7

Všichni Jákobovi synové se shromáždili u jeho smrtelného lože. Jákob je k sobě povolal a řekl jim: “Sejděte se, oznámím vám, co v budoucnu vás potká.” 1. Mojžíšova 49,1.NUD 112.1