Lid žádá krále

Avšak lid odpověděl: “Nikoli. Ať je nad námi král! I my chceme být jako všechny ostatní národy. Náš král nás bude soudit a bude před námi vycházet a povede naše boje.” 1. Samuelova 8,19.20.NUD 295.5

“Jako všechny ostatní národy.” Nebýt v tomto ohledu jako ostatní národy bylo zvláštní předností. Bůh Izraelce oddělil od každého jiného národa, aby je učinil svým vlastním mimořádným klenotem. Ale oni toužili napodobovat pohany! Když lidé, kteří vyznávají, že patří Bohu, odcházejí od Hospodina, začnou toužit po poctách světa. Mnozí tvrdí, že spojením se světem a přijetím jeho zvyků mohou mít na bezbožné větší vliv. Avšak všichni, kdo se vydají tímto směrem, se oddělují od Zdroje své síly. Tím, že se stávají přáteli světa, stávají se nepřáteli Boha.NUD 295.6

Samuel naslouchal lidu s hlubokým zármutkem. Ale Hospodin mu řekl: “Ustanov jim krále.” 1. Samuelova 8,22. Prorok věrně představil varování, ale bylo odmítnuto. S těžkým srdcem odešel, aby připravil tuto velkou změnu ve správě země. Samuelův život, vyznačující se bezúhonností a nesobeckou oddaností Bohu, byl napomenutím jak samolibým kněžím, tak pyšnému a přízemnímu společenství Izraele. Jeho práce nesla pečeť nebes. Byl ctěn Vykupitelem světa, pod jehož vedením spravoval židovský národ. Ale lid, jemuž byla jeho zbožnost výčitkou, pohrdl jeho pokornou autoritou a odmítli ho. Zvolili si jiného muže, který jim bude vládnout jako král.NUD 296.1

V Samuelově povaze můžeme vidět odlesk Kristovy podoby. Byla to právě Kristova svatost, co proti němu vyvolalo nejkrutější odpor falešných vyznavačů zbožnosti. Židé očekávali Mesiáše, který zlomí jho utlačovatele. Přitom však pěstovali hříchy, kvůli nimž toto jho na jejich šíjích spočívalo. Kdyby byl Kristus souhlasil s jejich pojetím zbožnosti, přijali by ho za svého krále. Jeho nebojácné napomínání jejich bezbožnosti však nesnesou. Tak tomu bylo na světě ve všech dobách. Když jsou pokrytci napomínáni příkladem těch, kdo nenávidí hřích, stávají se satanovými nástroji k pronásledování věrných.NUD 296.2