Gedeónovo vojsko

Takto povzbuzen vedl Gedeón své vojsko do boje s vetřelci. “Celý Midján spolu s Amálekem a syny východu se spojili, přešli Jordán a utábořili se v dolině Jizreelu.” Soudců 6,33. Celé vojsko pod Gedeónovým velením čítalo pouze třicet dva tisíc mužů. Avšak přestože proti nim stála obrovská armáda nepřítele, Hospodin Gedeónovi řekl: “Je s tebou příliš mnoho lidu, než abych jim vydal Midjánce do rukou, aby se Izrael vůči mně nevychloubal: ‘Vysvobodil jsem se vlastní rukou.« Nuže, provolej teď k lidu: Kdo se bojí a třese, ať se z Gileádského pohoří vrátí a vzdálí.” Soudců 7,2.3. Ti, kteří nebyli ochotni snášet nebezpečí a strádání, by izraelské armádě nebyli žádnou oporou.NUD 267.5

Gedeón užasl nad prohlášením, že jeho vojsko je příliš velké. Hospodin však viděl v srdcích svého lidu pýchu a nevíru. Vyburcováni Gedeónovými výzvami se sice dali ochotně naverbovat, ale když spatřili ohromnou armádu Midjánců, byli mnozí naplněni strachem. Kdyby Izrael zvítězil, právě tito lidé by si přivlastnili slávu, místo aby přiřkli vítězství Bohu.NUD 267.6

Gedeón uposlechl Hospodinova příkazu a s těžkým srdcem pozoroval, jak více než dvě třetiny jeho vojska odcházejí do svých domovů. Znovu k němu zaznělo Hospodinovo slovo: “Ještě je lidu mnoho. Poruč jim, ať sestoupí k vodě, tam ti je vyzkouším. O kom ti řeknu: Půjde s tebou, ten s tebou půjde. Ale nesmí jít s tebou nikdo, o kom ti řeknu: Ten s tebou nepůjde.” Soudců 7,4.NUD 267.7

Gedeón zavedl lid k řece. Očekávalo se, že budou okamžitě pokračovat v pochodu na nepřítele. Několik z nich si v chvatu nabralo vodu do dlaně a za chůze se napili. Ale téměř všichni si klekli a beze spěchu pili přímo z řeky. Těch, kteří si nabrali vodu do dlaní, bylo jen tři sta z celkového počtu deseti tisíc. Ti byli vybráni. Všichni ostatní byli posláni domů.NUD 268.1

Na ty, kteří se v době nebezpečí zaměřili na ukojení svých vlastních potřeb, se v případě nouze nedalo spolehnout. Oněch tři sta vybraných mužů nejenže bylo odvážných a umělo se ovládnout, ale byli to také muži víry. Neposkvrnili se modlářstvím. Bůh je mohl vést a jejich prostřednictvím mohl vysvobodit Izrael. Bůh je poctěn ani ne tak velkým počtem jako spíše charakterem těch, kdo mu slouží.NUD 268.2

Izraelci se zastavili na vrcholu hory, odkud mohli přehlédnout údolí, v němž se utábořili vetřelci. “Midjánci s Amálekem a se všemi syny východu leželi totiž v dolině v takovém množství jako kobylky, i jejich velbloudů byl bezpočet, takové množství jako písku na mořském břehu.” Soudců 7,12. Gedeón se chvěl při pomyšlení na zítřejší bitvu. Ale Hospodin ho vyzval, aby sestoupil do tábora Midjánců. Uslyší tam něco, co ho povzbudí.NUD 268.3

Když ve tmě a tichu vyčkával, slyšel, jak jeden voják vypráví svému druhovi sen: “Považ, jaký jsem to měl sen! Na midjánský tábor se valil pecen ječného chleba; přivalil se ke stanu a vrazil do něho, až padl, úplně jej převrátil, že stan zůstal ležet.” Soudců 7,13. Jeho druh mu odpověděl slovy, která vzpružila srdce ukrytého posluchače: “To nemůže znamenat nic jiného než meč Izraelce Gedeóna, syna Jóašova. Bůh mu dal do rukou Midjánce i s celým táborem.” Soudců 7,14.NUD 268.4

Gedeón poznal Boží hlas, který k němu promluvil prostřednictvím těchto midjánských vetřelců. Když se vrátil k hrstce mužů, jimž velel, řekl: “Vstaňte! Hospodin vám vydal do rukou tábor Midjánců!” Soudců 7,15.NUD 268.5