28. kapitola — Zlaté tele

Zatímco byl Mojžíš pryč, Izrael na něj s úzkostlivým napětím čekal. Lidé toužebně vyhlíželi jeho návrat. V Egyptě byli zvyklí na hmotné zpodobení božstva. Proto pro ně bylo těžké důvěřovat neviditelnému Bohu. Stali se závislými na Mojžíšovi, který povzbuzoval jejich víru. Nyní byl od nich vzdálen. Ubíhal týden za týdnem, a Mojžíš se stále nevracel. Mnohým v táboře se zdálo, že je vůdce opustil, nebo že byl pohlcen spalujícím ohněm.NUD 148.1

Během tohoto období čekání měli čas přemýšlet o Božím zákoně, který slyšeli, a připravit svá srdce k přijetí dalšího zjevení, které by jim Bůh mohl dát. Kdyby byli usilovali o jasnější pochopení Božích požadavků a pokořili svá srdce před Hospodinem, byli by uchráněni před pokušením. Brzy však upadli do nedbalosti a lhostejnosti a přestali se ohlížet na zákon. To platilo zvláště o těch, kteří se přidružili k Izraeli. Byli netrpěliví a chtěli už jít do země oplývající mlékem a medem. Dobrá země jim byla zaslíbena jen pod podmínkou poslušnosti. Oni to však pustili ze zřetele. Někteří navrhli, aby se vrátili do Egypta. Ať už půjdou vpřed do Kenaanu, či zpět do Egypta, davy se rozhodly již déle nečekat na Mojžíše.NUD 148.2

Tito “přimíšenci” jako první popustili uzdu reptání a netrpělivosti a byli vůdci odpadnutí. Mezi předměty, které Egypťané považovali za symboly božství, patřil býk nebo tele. Ti, kdo v Egyptě provozovali modloslužbu, navrhli, aby bylo zhotoveno tele, které by uctívali. Lidé toužili po nějaké soše, která by představovala Boha a která by šla místo Mojžíše před nimi. Smyslem velkolepých zázraků v Egyptě a u Rudého moře bylo ustavit víru v Boha jako neviditelného, všemocného Pomocníka Izraele. Bůh vyšel vstříc jejich touze po nějakém viditelném projevu jeho moci tím, že je vedl v oblakovém a ohnivém sloupu a prostřednictvím zjevení své slávy na hoře Sínaj. Avšak přestože před sebou dosud měli oblak Boží přítomnosti, obrátili svá srdce k egyptskému modlářství.NUD 148.3

Soudní pravomoci byly přeneseny na Árona a kolem jeho stanu se shromáždil obrovský zástup lidí. Řekli, že oblak teď stále zůstává na hoře a že už nebude usměrňovat jejich putování. Musí si místo něj udělat sochu. A kdyby se, jak bylo navrženo, vrátili do Egypta, získali by si přízeň Egypťanů, kdyby tuto sochu nesli před sebou jako svého boha.NUD 148.4

Áron slabě protestoval, avšak jeho nerozhodné a nesmělé vystupování v kritické chvíli je ještě více utvrdilo v jejich záměrech. Zdálo se, že zástup ovládá slepé, nerozumné šílenství. Někteří zůstali věrní své smlouvě s Bohem, ale většina se přidala k odpadnutí. Někteří z těch, kdo se odvážili postavit se proti návrhu zhotovit sochu a uctívat ji, byli napadeni a nakonec přišli o život.NUD 149.1

Áron se bál o svou vlastní bezpečnost, a místo aby se šlechetně postavil za Boží čest, podřídil se žádosti davu. Ochotně se vzdali svých ozdob a Áron z nich odlil tele, které znázorňovalo egyptské božstvo.NUD 149.2

Lidé volali: “To je tvůj bůh, Izraeli, který tě vyvedl z egyptské země.” 2. Mojžíšova 32,4. Áron zbaběle dovolil tuto urážku Hospodina. A když viděl, s jakým uspokojením byl zlatý bůh přijat, vybudoval před ním oltář a prohlásil: “‘Zítra bude Hospodinova slavnost.’ Nazítří za časného jitra obětovali oběti zápalné a přinesli oběti pokojné. Pak se lid usadil k jídlu a pití. Nakonec se dali do nevázaných her.” 2. Mojžíšova 32,5.6. Oddali se obžerství a smyslným rozkoším.NUD 149.3

Náboženství, které lidem dovoluje oddat se sobeckým a smyslným požitkům, je mezi lidmi oblíbeno stejně dnes, jako tomu bylo za dnů Izraele. Dodnes jsou v církvi přizpůsobiví Áronové, kteří se poddají přáním neposvěcených jedinců, a tak je podporují v hříchu.NUD 149.4

Uběhlo teprve několik dní od chvíle, kdy Hebrejové stáli rozechvělí pod horou a naslouchali Hospodinovým slovům: “Nebudeš mít jiného Boha mimo mne.” 2. Mojžíšova 20,3. Na Sínaji před zraky celého společenství stále spočívala Hospodinova sláva. Ale oni “na Chorébu udělali býčka, klaněli se slité modle, zaměnili svoji Slávu za podobu býka, býložravce” Žalm 106,19.20.NUD 149.5