David oplakává Abšalóma
Tak zahynuli osnovatelé vzpoury v Izraeli. Achítofel zemřel svou vlastní rukou. Králův syn Abšalóm, jehož krása byla pýchou Izraele, byl v mužném věku zabit a jeho mrtvé tělo bylo na znamení věčné hanby hozeno do strže a přikryto hromadou kamení. Vůdce vzpoury byl zabit. Okamžitě byli vysláni dva poslové, aby králi donesli zprávu o vítězství.NUD 265.6
Přišel druhý posel a volal: “Krále, mého pána, čeká dobrá zvěst; Hospodin ti dnes zjednal právo a vysvobodil tě z rukou všech, kteří proti tobě povstali.” 2. Samuelova 18,31. Z otcových rtů splynula otázka: “Je s mládencem Abšalómem vše v pořádku?” 2. Samuelova 18,32. Posel nemohl zatajit hroznou zprávu. Odpověděl: “Nechť se stane nepřátelům krále, mého pána, jako tomu mládenci, i všem, kteří proti tobě zlovolně povstávají!” 2. Samuelova 18,32. David se už na nic neptal. Se svěšenou hlavou “vystoupil do přístřešku nad branou a plakal. Šel a naříkal: ‘Můj synu Abšalóme, můj synu Abšalóme! Kéž bych byl umřel místo tebe, Abšalóme, synu můj, synu můj!’” 2. Samuelova 19,1.NUD 265.7
Vítězné vojsko se přiblížilo k městu. Jejich vítězný křik se odrážel od hor. Ale když vojáci vstoupili do městské brány, radostný jásot utichl a ruce s korouhvemi jim poklesly, neboť král je neočekával, aby jim vzdal hold. Z přístřešku nad branou bylo slyšet plačtivý nářek: “Můj synu Abšalóme, můj synu Abšalóme! Kéž bych byl umřel místo tebe, Abšalóme, synu můj, synu můj!” 2. Samuelova 19,1.NUD 265.8
Jóab byl naplněn rozhořčením. Bůh jim dal důvod k nadšení a radosti. Největší vzpoura, jakou kdy Izrael zažil, byla potlačena. Přesto se toto velké vítězství změnilo v nářek nad tím, za jehož zločin zaplatily tisíce statečných mužů svou krví. Drsný, neomalený generál vnikl násilím ke králi a neohroženě řekl: “Dnes jsi způsobil hanbu všem svým služebníkům, kteří dnes zachránili život tvůj i životy tvých synů a tvých dcer i životy tvých žen a životy tvých ženin. Miluješ ty, kdo tě nenávidí, a nenávidíš ty, kdo tě milují. Vždyť jsi dnes dal najevo, že ti nejsou ničím ani velitelé ani služebníci. Dnes jsem poznal, že kdyby zůstal naživu Abšalóm a my všichni byli dnes mrtvi, měl bys to za správné. Vstaň nyní, vyjdi a vlídně promluv ke svým služebníkům! Přísahám při Hospodinu: Nevyjdeš-li, nebude této noci s tebou nocovat ani jeden muž. A bude to pro tebe horší než všechno zlo, které na tebe dolehlo od tvého mládí až do nynějška.” 2. Samuelova 19,6-8.NUD 366.1
Jakkoli tvrdé a strohé bylo toto napomenutí, David to Jóabovi neměl za zlé. Pochopil, že jeho generál má pravdu. Sestoupil dolů k bráně a pochvalnými slovy zdravil své statečné vojáky, kteří před ním pochodovali.NUD 366.2