Davidova velkorysost

Zífejci Saula znovu informovali o Davidově úkrytu v naději, že si tak zajistí královu přízeň. Saul ještě jednou shromáždil své bojovníky a vedl je při pronásledování Davida. Avšak spojenečtí zvědové o tom Jišajova syna zpravili a David šel s několika svými muži zjistit pozice svého nepřítele.NUD 328.5

Byla noc, když narazili na stany krále a jeho společníků. Nepozorováni viděli, že tábor odpočívá ve spánku. Na Davidovu otázku: “Kdo se mnou sestoupí k Saulovi do tábora?” okamžitě odpověděl Abíšaj: “Já s tebou sestoupím.” 1. Samuelova 26,6.NUD 329.1

Kryti stíny pahorků, vstoupili David a jeho společník do tábora. Přišli až k spícímu Saulovi. Jeho kopí bylo zabodnuto do země a u hlavy měl džbánek s vodou. Vedle něj ležel Abnér, generál jeho vojska, a všude kolem nich spící vojáci. Abíšaj vzal Saulovo kopí a řekl: “Bůh ti dnes vydal do rukou tvého nepřítele. Teď dovol, ať ho jedinou ranou přirazím kopím k zemi, druhé rány nebude třeba.” 1. Samuelova 26,8. Čekal na svolení, ale k jeho uchu dolehla tichá slova: “‘Neodpravuj ho! Vždyť kdo vztáhne ruku na Hospodinova pomazaného a zůstane bez trestu? … Jakože živ je Hospodin, jistě jej Hospodin zasáhne; buď nadejde jeho den, kdy zemře, anebo odejde do boje a bude smeten. Chraň mě však Hospodin, abych vztáhl ruku na Hospodinova pomazaného. Vezmi tady to kopí, které má v hlavách, i džbánek na vodu a odejděme.’ Nikdo nic neviděl, nikdo nic nevěděl, nikdo se neprobudil, všichni spali; padla na ně mrákota od Hospodina.” 1. Samuelova 26,9-12.NUD 329.2

Když byl David v bezpečné vzdálenosti od tábora, zavolal silným hlasem na Abnéra: “‘Jestlipak odpovíš, Abnére? … Jsi přece muž. Kdo je ti v Izraeli roven? Proč jsi nestřežil krále, svého pána? Někdo z lidu přišel krále, tvého pána, odpravit. Nepočínal sis dobře. Jakože živ je Hospodin, jste syny smrti, protože jste nestřežili svého pána, Hospodinova pomazaného. Podívej se teď, kde je královo kopí a džbánek na vodu, který měl v hlavách!’ Saul poznal po hlase Davida. Otázal se: ‘Je to tvůj hlas, můj synu Davide?’ David řekl: ‘Je to můj hlas, králi, můj pane.’ Dále řekl: ‘Proč vlastně můj pán pronásleduje svého otroka? Vždyť čeho jsem se dopustil? Co je na mně zlého?’” 1. Samuelova 26,14-18.NUD 329.3

Z králových rtů znovu splynulo vyznání: “Zhřešil jsem. Vrať se, můj synu Davide. Nic zlého ti už neudělám, protože sis dnes cenil mého života. Počínal jsem si jako pomatenec, převelice jsem chybil.” 1. Samuelova 26,21.NUD 329.4

David odpověděl: “Tu je královo kopí. Ať sem přijde někdo z družiny a odnese je.” 1. Samuelova 26,22. Ačkoli Saul slíbil, že mu neudělá nic zlého, David se nevydal do jeho moci.NUD 329.5