Áronova vina

Mojžíš popadl modlu a hodil ji do ohně. Pak ji rozdrtil na prášek a vysypal ho do proudu, který stékal ze skály. Takto se ukázala naprostá bezmocnost boha, kterého lid uctíval.NUD 150.3

Velký vůdce k sobě povolal svého provinilého bratra. Áron se snažil ospravedlnit. Líčil, jak se lid dožadoval modly, a tvrdil, že kdyby byl nevyhověl jejich přání, byl by usmrcen. “Řekli mi: ‘Udělej nám boha, který by šel před námi. Vždyť nevíme, co se stalo s Mojžíšem, s tím člověkem, který nás vyvedl z egyptské země.’ Řekl jsem jim: Kdo má zlaté náušnice, ať si je strhne a donese mi je. Hodil jsem to do ohně, a tak vznikl tento býček.” 2. Mojžíšova 32,23.24. Chtěl Mojžíše přesvědčit o tom, že se stal zázrak, že zlato bylo proměněno v tele nadpřirozenou mocí. Jeho výmluvy však neměly žádný účinek. Bylo s ním spravedlivě nakládáno jako s hlavním viníkem.NUD 150.4

Byl to Áron, “Hospodinův svatý” (Žalm 106,16), kdo udělal modlu a vyhlásil slavnost. Selhal, protože se nepostavil proti modlářům, kteří se odvážili vzdorovat nebi. Nehnul ani brvou, když před odlitou sochou slyšel provolávat: “To je tvůj bůh, Izraeli, který tě vyvedl z egyptské země.” 2. Mojžíšova 32,8. Byl s Mojžíšem na hoře a tam viděl Hospodinovu slávu. Byl to on, kdo tuto slávu vyměnil za podobu býčka. Ten, jehož Bůh pověřil, aby v Mojžíšově nepřítomnosti vedl lid, schvaloval vzpouru. “Hospodin se velmi rozhněval i na Árona a chtěl ho zahladit.” 5. Mojžíšova 9,20. Avšak v odpověď na Mojžíšovu přímluvnou modlitbu byl jeho život zachován. A když svého hrozného hříchu litoval, Bůh ho znovu zahrnul svou přízní.NUD 150.5

Kdyby měl Áron odvahu postavit se za pravdu, mohl tomuto odpadnutí předejít. Kdyby zůstal nekompromisně oddaný Bohu a připomněl lidem jejich slavnostní smlouvu s Bohem, bylo by zlo zastaveno. Avšak jeho povolnost je povzbudila, aby ve svém hříchu zašli mnohem dál, než původně zamýšleli.NUD 151.1

Aby se ospravedlnil, snažil se Áron svalit zodpovědnost za svou slabost na lid, že jen vyhověl jeho žádosti. Přesto ho lidé obdivovali pro jeho zdvořilost a trpělivost. Ovšem Áronův poddajný duch a touha zalíbit se zaslepily jeho oči tak, že neviděl, jak odporný je zločin, který schválil. Jeho jednání stálo tisíce lidí život. Zcela jinak jednal Mojžíš. Tím, že věrně vykonával Boží soudy, ukazoval, že mu víc záleží na blahu Izraele než na jeho osobním úspěchu, cti nebo životě.NUD 151.2

Bůh chce, aby jeho služebníci prokazovali svou věrnost poctivým vytýkáním přestoupení, ať je to jakkoli bolestné. Ti, kdo jsou poctěni Božím pověřením, nemají usilovat o sebevyvýšení nebo odmítat nepříjemné úkoly, ale mají konat Boží dílo s neochvějnou věrností.NUD 151.3