56. kapitola — Élí a jeho synové

Élí, který byl knězem a soudcem v Izraeli, měl velký vliv na izraelské kmeny. Neřídil však svou domácnost. Byl shovívavým otcem. Neusměrňoval špatné sklony a vášně svých dětí. Místo aby je vedl, nechal je jít jejich vlastní cestou. Izraelský kněz a soudce nebyl ponechán v temnotě. Znal svou povinnost vychovávat děti, které Bůh svěřil do jeho péče. Ale Élí před touto svou povinností ucouvl, protože by musel odporovat vůli svých synů, což by nutně vedlo k tomu, že by je musel trestat a káznit. Vyhovoval svým dětem ve všem, co si přály, a zanedbával svůj úkol připravit je pro službu Bohu a plnění životních povinností.NUD 280.1

Otec se podvoloval svým dětem. Jeho synové náležitě neoceňovali Boží charakter ani posvátnost Božího zákona. Od malička byli zvyklí na svatyni a její služby, ale ztratili veškerý smysl pro její svatost a význam. Otec si jejich neúcty k svatým službám nevšímal, a když dospěli, projevilo se u nich strašné ovoce pochybovačnosti a vzpoury.NUD 280.2

Ačkoli pro to byli naprosto nevhodní, byli ustanoveni za kněze ve svatyni, aby sloužili před Bohem. Tito bezbožní muži vnášeli svou neúctu k autoritě do služby Bohu. Oběti, které poukazovaly na Kristovu smrt, byly určeny k tomu, aby v srdcích lidí uchovávaly víru ve Vykupitele, který přijde. Proto bylo nanejvýš důležité, aby byly přesně dodržovány Hospodinovy směrnice, které se jich týkaly. Při pokojných obětech měl být na oltáři spálen pouze tuk. Určité přesně stanovené části obětních zvířat byly určeny kněžím, ale větší část byla vrácena tomu, kdo obětoval, aby to při obětní hostině spolu se svými přáteli snědl. Takto měli být všichni naplněni vděčností a vírou ve velkou Oběť, která sejme hřích světa.NUD 280.3

Élího synové nebyli spokojeni s částí pokojné oběti, která jim byla určena, a požadovali další porci. Tyto oběti poskytovaly kněžím příležitost obohacovat se na úkor lidu. Nejenže žádali víc, než na co měli právo, ale odmítali vyčkat, až shoří tuk jako oběť Hospodinu. Tvrdili, že si mohou vzít kteroukoli část, která se jim líbí, a pokud jim v tom bylo bráněno, vyhrožovali, že si ji vezmou násilím. Tato neúcta olupovala bohoslužby o jejich svatý význam a “lidé znevažovali Hospodinovy obětní dary” 1. Samuelova 2,17. Už v nich neviděli onu velkou předobraznou oběť, kterou měli očekávat. “Hřích těch mládenců byl před Hospodinem nesmírně veliký.” 1. Samuelova 2,17.NUD 280.4

Tito nevěrní kněží svým pohoršlivým, hanebným chováním zneuctívali svůj svatý úřad. Mnozí lidé byli naplněni rozhořčením nad zkažeností Chofního a Pinchasa a přestali se zúčastňovat bohoslužeb. Bezbožnost, prostopášnost a dokonce i modlářství se hrozivě šířily.NUD 281.1

Élí velice pochybil, když dovolil, aby jeho synové zastávali svatý kněžský úřad. Omlouval jejich chování jednou výmluvou za druhou, až se stal k jejich hříchům slepý. Ale nakonec už nemohl zavírat oči před zločiny svých synů. Lidé si stěžovali na jejich násilné činy a velekněz se už neodvažoval déle mlčet. Synové viděli zármutek svého otce, ale jejich tvrdého srdce se to nedotklo. Slyšeli jeho mírná napomenutí, ale nic si z nich nedělali. Nezměnili svůj hříšný způsob života. Kdyby měl Élí jednat se svými bezbožnými syny spravedlivě, museli by být zproštěni kněžského úřadu a potrestáni smrtí. Hrozil se toho, že by je měl veřejně zostudit a odsoudit, a proto je podpořil tím, že je ponechal v nejsvětějším úřadě. Dovolil jim, aby znehodnotili Boží službu a zasadili ránu dílu obhajování pravdy do takové míry, že to nebude možné napravit ani za mnoho let. Bůh však vzal celou záležitost do svých rukou.NUD 281.2

“Tu přišel k Élímu muž Boží a řekl mu: ‘Toto praví Hospodin: … Ctil jsi své syny více než mne. Ztloustli jste z prvotin všech obětních darů Izraele, mého lidu. Proto slyš výrok Hospodina, Boha Izraele. Prohlásil jsem sice, že tvůj dům a tvůj rod budou přede mnou konat svůj úřad věčně. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Jsem toho dalek! Ty, kdo mě ctí, poctím, ale ti, kdo mnou pohrdají, budou zlehčeni… Sobě však ustanovím věrného kněze, který bude konat, co mám na srdci a v mysli. Vybuduji mu trvalý dům, kde bude vykonávat po všechny dny svůj úřad před mým pomazaným.’” 1. Samuelova 2,27-35.NUD 281.3