62. kapitola — Pomazání Davida

Jako mladý chlapec střežil David svá stáda, která se pásla na pahorcích kolem Betléma. Prostý pastýř zpíval písně, které sám skládal, a zvuk jeho harfy příjemně doprovázel melodii jeho zvučného mladého hlasu. Hospodin připravoval Davida pro dílo, které mu chtěl později svěřit.NUD 311.1

“Hospodin řekl Samuelovi: ‘Jak dlouho ještě budeš nad Saulem truchlit? Já jsem ho zavrhl, aby nad Izraelem nekraloval. Naplň svůj roh olejem a jdi, posílám tě k Jišajovi Betlémskému. Vyhlédl jsem si krále mezi jeho syny. Pomažeš mi toho, o němž ti povím.« Samuel vykonal, co řekl Hospodin. Když přišel do Betléma, vyděšení starší města mu spěchali vstříc s otázkou: ‘Přinášíš pokoj?« Odvětil: ‘Pokoj.’” 1. Samuelova 16,1.3-5. Starší přijali pozvání k obětování a Samuel povolal Jišaje a jeho syny. Byla přítomna celá Jišajova domácnost s výjimkou Davida, nejmladšího syna, který zůstal hlídat ovce.NUD 311.2

Ještě než se pustili do obětního hodu, začal si Samuel prorockým zrakem prohlížet Jišajovy statné syny. Elíab byl nejstarší a postavou i krásou se podobal Saulovi více než ostatní. Když se Samuel díval na jeho královské chování, pomyslel si: “Jistě tu stojí před Hospodinem jeho pomazaný.” 1. Samuelova 16,6. A čekal na Boží pokyn, aby ho mohl pomazat.NUD 311.3

Jenže Elíab se nebál Hospodina. Byl by pyšným a panovačným vládcem. Hospodin Saulovi řekl: “Nehleď na jeho vzhled ani na jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o to, nač se dívá člověk. Člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí na srdce.” 1. Samuelova 16,7. Můžeme se poučit ze Samuelovy chyby, jak lichý je odhad postavený na kráse tváře nebo vznešenosti postavy. Boží myšlení ve vztahu k jeho stvoření přesahuje naše omezené smýšlení. Avšak můžeme si být jisti, že pokud Boží děti podřídí svou vůli Bohu, bude jim dáno postavení, pro něž mají předpoklady, a budou uschopněny splnit úkol, který jim byl svěřen.NUD 311.4

Samuel si prohlédl Elíaba a po něm postupně i jeho šest bratrů, kteří se zúčastnili bohoslužby. Avšak Hospodin nevyvolil ani jednoho z nich. Samuel s bolestným napětím pohlédl na posledního z mladíků. Zmaten a ohromen se zeptal: “To jsou všichni mládenci?” 1. Samuelova 16,11. Otec odpověděl: “Ještě zbývá nejmladší, ten však pase stádo.” 1. Samuelova 16,11. Samuel ho požádal, aby pro něj poslal. Řekl: “Nebudeme stolovat, dokud sem nepřijde.” 1. Samuelova 16,11.NUD 311.5

Osamělý pastýř byl překvapen nenadálou návštěvou posla, který mu oznámil, že do Betléma přišel prorok a posílá pro něj. Proč by si ho prorok a soudce Izraele přál vidět? Ale bezodkladně výzvy uposlechl.NUD 312.1

“Byl ryšavý, s krásnýma očima a pěkného vzhledu.” 1. Samuelova 16,12. Když si Samuel prohlížel tohoto hezkého, mužného a skromného mladého pastýře, zazněl Hospodinův hlas: “Nuže, pomaž ho! To je on.” 1. Samuelova 16,12. David se ve svém skromném povolání pastýře ukázal jako odvážný a věrný, a teď ho Bůh vybral, aby se stal vůdcem Božího lidu. “Samuel tedy vzal roh s olejem a pomazal ho uprostřed jeho bratrů. A Duch Hospodinův se Davida zmocňoval od onoho dne i nadále.” 1. Samuelova 16,13. Prorok se s lehkým srdcem vrátil do Rámy.NUD 312.2

Obřad pomazání Davida byl vykonán tajně. Pro mladého muže to byl náznak vysoké odpovědnosti, která ho čeká. Toto poznání ho mělo uprostřed všech nebezpečí nadcházejících let povzbuzovat k věrnosti Božímu záměru, který má ve svém životě uskutečnit.NUD 312.3

Velká čest, která byla Davidovi prokázána, ho nenaplnila pýchou. Mladý pastýř se vrátil na pahorky ke svým stádům stejně pokorný a skromný, jako byl před svým pomazáním. Avšak s novým tvůrčím nadšením skládal své písně a hrál na svou harfu.NUD 312.4

Před ním se rozprostírala krajina nevšední a rozmanité krásy. Pozoroval slunce zaplavující nebe světlem, když vycházelo “jak ženich z komnaty…, vesele jako rek, když běží k cíli” Žalm 19,6. Viděl statné vrcholy hor tyčící se k obloze. A nad tím vším byl Bůh. Denní světlo, pozlacující lesy, hory, louky a řeky, povznášelo mysl vzhůru, aby viděl Tvůrce veškerého dobra a každého dokonalého daru. Každodenní odhalování charakteru Stvořitele naplňovalo básníkovo mladé srdce chválou a radostí. Davidovy rozumové schopnosti se rozvíjely a jeho mysl a srdce se dostávaly do stále užšího společenství s Bohem. Jeho mysl neustále pronikala do nových hloubek, z nichž čerpal čerstvá témata pro své písně a které rozeznívaly hudbou jeho harfu. Jeho bohatě melodický hlas se nesl volným prostorem, jako by odpovídal na písně andělů v nebi.NUD 312.5

Kdo může posoudit ovoce oněch let námahy a putování po opuštěných pahorcích? Žalmy oblíbeného izraelského pěvce měly v budoucích věcích rozněcovat lásku a víru v srdcích Božího lidu a přivádět jej do užšího společenství s laskavým srdcem Boha, který dává život všemu stvoření.NUD 312.6

David se připravoval, aby mohl zaujmout vysoké postavení mezi nejvznešenějšími země. Otevřely se před ním jasnější představy o Bohu. Nejasná témata byla osvětlena, složité záležitosti objasněny a rozpory uvedeny v soulad. Každý paprsek nového světla vyvolal lahodnější chvalozpěv oddanosti k slávě Boha a Vykupitele. Když David viděl projevy Boží lásky ve svém životě, jeho srdce se rozechvělo ještě nadšenější oslavou a vděčností. Jeho hlas zněl bohatšími melodiemi a jeho harfa se rozezvučela ještě jásavější radostí. A mladý pastýř byl čím dál silnější a jeho poznání se neustále prohlubovalo, protože na něm spočíval Hospodinův Duch.NUD 312.7