Návrat

Jákob, kterého služba u Lábana stále více unavovala, se rozhodl, že se vrátí do Kenaanu. Řekl svému tchánovi: “Propusť mě, abych mohl odejít do svého domova a do své země. Vydej mi mé ženy a děti, za něž jsem ti sloužil, a já půjdu. Sám přece víš, jakou službu jsem ti prokázal.” 1. Mojžíšova 30,25.26. Avšak Lában na něj naléhal, aby zůstal: “Kéž bych získal tvoji přízeň! Zjistil jsem, že mi Hospodin kvůli tobě žehná.” 1. Mojžíšova 30,27.NUD 88.2

Jákob odpověděl: “Sám přece víš, jak jsem ti sloužil a jak prospívalo tvé stádo, když jsem byl při něm. Vždyť to byla hrstka, kterou jsi měl, než jsem přišel, a rozmnožila se nesmírně.” 1. Mojžíšova 30,29.30.NUD 88.3

Jak plynul čas, Lában začal Jákobovi závidět jeho velkou prosperitu, když se “převelice vzmohl” 1. Mojžíšova 30,42. Lábanovi synové žárlili stejně jako jejich otec a Jákobovi se donesly jejich zlomyslné řeči. “‘Jákob pobral všechno, co patřilo našemu otci, a z toho, co měl otec, získal takové postavení.« Viděl i na Lábanovi, že se už k němu nemá jako dřív.” 1. Mojžíšova 31,1.2.NUD 88.4

Jákob by byl svého prohnaného příbuzného opustil už dávno, kdyby se nebál setkání s Ezauem. Nyní cítil, že se dostává do nebezpečí ze strany Lábanových synů. Protože pohlíželi na jeho bohatství jako na své vlastní, mohli by se pokusit zmocnit se ho násilím. Byl velmi zmaten a znepokojen. Měl však na paměti zaslíbení Boží milosti, které dostal v Bét-elu, a svěřil se se svou úzkostí Bohu.NUD 88.5

Ve snu dostal odpověď na svou modlitbu: “Navrať se do země svých otců a do svého rodiště; já budu s tebou.” 1. Mojžíšova 31,3.NUD 89.1

Rychle shromáždil svá stáda a poslal je napřed. Jákob se svými ženami, dětmi a služebnictvem překročil řeku Eufrat a spěchal směrem ke Gileádu, aby se co nejdřív dostal do Kenaanu. Lában ho začal po třech dnech pronásledovat a sedmého dne ho na jeho cestě dostihl. Byl krajně rozzloben a rozhodnut, že je přinutí k návratu. Uprchlíci byli opravdu ve velkém nebezpečí.NUD 89.2

Bůh sám zasáhl, aby ochránil svého služebníka. Lában řekl: “Bylo v mé moci naložit s vámi zle. Ale Bůh vašeho otce mi na dnešek řekl: ‘Měj se na pozoru, mluv s Jákobem jen v dobrém, ne ve zlém.’” 1. Mojžíšova 31,29. To znamená, že ho nesměl k návratu nutit ani na něj naléhat lichotkami.NUD 89.3

Lában si ponechal svatební věno svých dcer a jednal s Jákobem lstivě a tvrdě. Teď mu však vyčítal, že odešel tajně a nedal otci příležitost, aby uspořádal hostinu, ba ani aby se se svými dcerami a jejich dětmi rozloučil.NUD 89.4

Na to Jákob otevřeně poukázal na Lábanovo sobectví a hrabivost a prohlásil, že Lában sám může dosvědčit, že jednal věrně a čestně. “Kdyby se mnou nebyl Bůh mého otce, Bůh Abrahamův a Strach Izákův,” řekl Jákob, “propustil bys mě teď s prázdnou. Bůh viděl mou trýzeň a námahu mých rukou a na dnešek sám rozsoudil.” 1. Mojžíšova 31,42.NUD 89.5

Lában tuto skutečnost nemohl popřít a navrhl teď, aby uzavřeli mírovou smlouvu. Jákob souhlasil. Na znamení smlouvy tedy postavili kamenný násep. Lában nazval tento památník “Mispa (to je Hlídka)” a řekl: “‘Hospodin ať je na hlídce mezi mnou a tebou, že už spolu nebudeme nic mít… Ať mezi námi soudí Bůh Abrahamův a bůh Náchorův, bůh jejich otce!’ A Jákob se zapřisáhl při Strachu svého otce Izáka.” 1. Mojžíšova 31,49.53.NUD 89.6

Na stvrzení smlouvy uspořádali společnou hostinu. Noc strávili v přátelském rozhovoru a za svítání Lában se svým doprovodem odešel. Tímto odloučením ustaly veškeré styky mezi Abrahamovými potomky a obyvateli Mezopotámie.NUD 89.7