49. kapitola — Jozuova poslední slova

Války a dobývání skončily a Jozue se odebral ke klidnému odpočinku ve svém domově v Timnat-serachu. “Po mnoha dnech, když Hospodin dal Izraeli odpočinout od všech okolních nepřátel, Jozue, stařec pokročilého věku, svolal celý Izrael, jeho starší a představitele, soudce a správce.” Jozue 23,1.2.NUD 252.1

Když Jozue cítil, že mu věkem ubývá sil, a uvědomil si, že jeho práce brzy skončí, byl naplněn úzkostí o budoucnost svého lidu. Řekl: “Sami jste viděli všechno, co učinil Hospodin, váš Bůh, všem těm pronárodům před vašima očima; neboť Hospodin, váš Bůh, bojoval za vás.” Jozue 23,3. Ačkoli byli Kenaanci porobeni, stále ještě vlastnili poměrně velkou část území slíbeného Izraeli a Jozue vyzval svůj lid, aby nezapomněli na Hospodinův příkaz vyhnat tyto modlářské národy.NUD 252.2

Kmeny se rozešly ke svým dědičným podílům, vojsko bylo rozpuštěno a bylo považováno za obtížné a problematické znovu obnovit válku. Avšak Jozue prohlásil: “Hospodin, váš Bůh, je zapudí od vaší tváře a vyžene je před vámi; a vy obsadíte jejich zemi, jak vám přislíbil Hospodin, váš Bůh. A tak buďte zcela rozhodní a zachovávejte a čiňte všechno, co je napsáno v knize Mojžíšova zákona, abyste se od něho neuchýlili napravo ani nalevo.” Jozue 23,5.6.NUD 252.3

Bůh věrně splnil sliby, které jim dal. Jozue lidu řekl: “Uznejte tedy celým srdcem a celou duší, že nezapadlo ani jedno ze všech dobrých slov, která o vás mluvil Hospodin, váš Bůh. Všechno se vám uskutečnilo, nezapadlo z toho jediné slovo.” Jozue 23,14.NUD 252.4

Tak jako splnil svá zaslíbení, právě tak Hospodin splní i své hrozby. “A tak se i stane, že jako se na vás uskutečnilo všechno dobro, o němž k vám mluvil Hospodin, váš Bůh, tak na vás Hospodin uvede všechno zlo a vyhladí vás z této dobré země, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dal. Jestliže přestoupíte smlouvu Hospodina…, vzplane proti vám Hospodinův hněv a rychle vymizíte z této dobré země, kterou vám dal.” Jozue 23,15.16.NUD 252.5

Bůh jedná se svým stvořením vždy podle zásady spravedlnosti. Odhaluje pravou povahu hříchu a ukazuje, že jeho nevyhnutelným důsledkem je utrpení a smrt. Nikdy neexistovalo a nikdy nebude existovat bezpodmínečné odpuštění. Takové odpuštění by bezhříšný vesmír naplnilo zděšením. Bůh věrně poukazoval na následky hříchu, a kdyby tato varování nebyla pravdivá, jak bychom si mohli být jisti, že se naplní Boží zaslíbení?NUD 252.6

Než Jozue zemřel, shromáždili se představitelé a starší všech kmenů opět v Šekemu. Žádné jiné místo v celé zemi se nepojilo s tolika posvátnými vzpomínkami. Zde se vypínaly hory Ébal a Gerizím, mlčenliví svědci slibů, které teď měli shromáždění v přítomnosti svého umírajícího vůdce obnovit. Bůh jim dal zemi, kterou neobdělávali, města, která nepostavili, a vinice a olivové háje, které nevysadili. Jozue ještě jednou připomněl dějiny Izraele a vylíčil nádherné Boží skutky, aby si všichni uvědomili Boží lásku a milost, a sloužili Bohu upřímně a věrně.NUD 253.1

Na Jozuův pokyn byla ze Šíla přinesena schrána úmluvy. Tento symbol Boží přítomnosti zdůrazní poselství, které si přál sdělit lidu. Poté, co představil Boží dobrotu projevenou Izraeli, vyzval je, aby si vybrali, komu budou sloužit. Do určité míry bylo ještě tajně praktikováno uctívání model a Jozue se je nyní snažil přivést k rozhodnutí vymýtit z Izraele tento hřích. “Jestliže se vám zdá, že sloužit Hospodinu je zlé,” řekl, “vyvolte si dnes, komu chcete sloužit.” Jozue 24,15. Jozue je chtěl vést k tomu, aby sloužili Bohu ne z donucení, ale dobrovolně. Sloužit Bohu pouze kvůli naději na odměnu nebo ze strachu před trestem nemá smysl. Otevřené odpadnutí by nebylo Bohu odpornější než pokrytectví a pouze formální bohoslužba.NUD 253.2

Starý vůdce nabádal lid, aby uvážili možnosti, které jim předložil. Jestliže se jim zdá zlé sloužit Hospodinu, zdroji jejich moci a prameni požehnání, ať si dnes vyberou, komu budou sloužit, “zda božstvům, kterým sloužili jejich otcové” v zemi, odkud vyšel Abraham, “nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlí” (Jozue 24,15), anebo pravému Bohu.NUD 253.3

Tato poslední slova byla ostrým napomenutím Izraele. Bohové Emorejců nebyli schopni ochránit své ctitele. Kvůli svým ponižujícím hříchům byl tento bezbožný národ zničen a dobrá země, kterou kdysi vlastnili, byla dána Božímu lidu. Jaká by to byla pošetilost, kdyby si Izrael vybral božstva, kvůli jejichž uctívání byli Emorejci zničeni!NUD 253.4