Dlouhý den

Podřízení se Gibeóňanů naplnilo krále Kenaanu hrůzou. Okamžitě byly podniknuty kroky k pomstě na těch, kdo uzavřeli mír s vetřelci. Pět kenaanských králů vstoupilo do spojeneckého svazku proti Gibeónu. Gibeóňané nebyli připraveni k obraně a poslali Jozuovi do Gilgálu poselství: “Nenechávej své otroky bez pomoci! Pospěš rychle k nám a zachraň nás. Pomoz nám, neboť se proti nám srotili všichni emorejští králové, kteří sídlí v pohoří.” Jozue 10,6. Nebezpečí nehrozilo jen obyvatelům Gibeónu, ale i Izraeli. Toto město ovládalo cesty do střední a jižní Palestiny a musí si je udržet, jestliže mají dobýt zemi.NUD 243.1

Obyvatelé obleženého města se báli, že Jozue kvůli podvodu, kterého se dopustili, jejich prosbu odmítne. Ale protože se podřídili Izraeli a začali uctívat Boha, cítil Jozue povinnost chránit je. A Hospodin ho k tomu povzbudil. Boží poselství znělo: “Neboj se jich, neboť jsem ti je vydal do rukou. Žádný z nich před tebou neobstojí.” Jozue 10,8. “I vytáhl Jozue z Gilgálu a s ním všechen bojeschopný lid, samí udatní bohatýři.” Jozue 10,7.NUD 243.2

Sotva spojenci shromáždili své armády kolem města, Jozue na ně zaútočil. Obrovské vojsko prchalo horským průsmykem k Bétchorónu, a když dosáhlo vrcholu, hnalo se dolů po strmém srázu na druhou stranu. Tam se na ně sesypalo strašlivé krupobití. “Vrhal na ně Hospodin z nebe balvany až do Azeky; tak umírali. Těch, kteří zemřeli po kamenném krupobití, bylo více než těch, které Izraelci pobili mečem.” Jozue 10,11.NUD 243.3

Zatímco Emorejci pokračovali v bezhlavém útěku, Jozue shlížel dolů z horského hřebene a uvědomil si, že den bude příliš krátký na splnění daného úkolu. Nebudou-li jejich nepřátelé zcela rozprášeni, pustí se znovu do boje. “Tehdy mluvil Jozue k Hospodinu, v den, kdy Hospodin vydal Izraelcům Emorejce. Volal před očima Izraele: ‘Zmlkni, slunce, v Gibeónu, měsíci, v dolině Ajalónu.« A slunce zmlklo a měsíc stál, dokud lid nevykonal pomstu nad svými nepřáteli… Slunce stálo v polovině nebes a nepospíchalo k západu po celý den.” Jozue 10,12.13.NUD 243.4

Než nastal večer, Boží slib daný Jozuovi se splnil. Nepřátelé byli vydáni do jeho rukou. Toho dne, který zůstane v paměti Izraele, se dlouho bojovalo. “Nikdy předtím ani potom nebylo dne, jako byl onen, aby Hospodin tak vyslyšel něčí hlas, neboť Hospodin bojoval za Izraele.” Jozue 10,14. “Do svého obydlí se stáhlo slunce i měsíc, utekly před světlem tvých šípů, před září tvého blyštivého kopí. Rozlícen po zemi kráčíš, po pronárodech ve hněvu dupeš. Vyšel jsi spasit svůj lid.” Abakuk 3,11-13.NUD 243.5

Jozue dostal slib, že Bůh porazí tyto nepřátele Izraele. Přesto vyvíjel maximální úsilí, jako by úspěch závisel jen a jen na izraelské armádě. Udělal vše, co bylo v lidských silách, a pak ve víře prosil o Boží pomoc. Tajemství úspěchu spočívá ve spojení Boží moci s lidským úsilím. Muž, který rozkázal: “Zmlkni, slunce, v Gibeónu, měsíci, v dolině Ajalónu”, je týž muž, který v Gilgálu ležel po celé hodiny na zemi a modlil se. Lidé, kteří se modlí, jsou silní.NUD 243.6

Tento mocný zázrak svědčí o tom, že stvoření je pod nadvládou Stvořitele. Tímto zázrakem jsou káráni všichni, kdo vyvyšují přírodu nad Boha přírody. Bůh používá přírodní síly podle své vůle k tomu, aby porazil moc svých nepřátel. “Oheň, krupobití, sníh i mlha, bouřný vichr… plní jeho slovo.” Žalm 148,8. V Bibli je představena velká bitva, která se odehraje v závěru dějin světa: “Hospodin otevřel svou pokladnici, vynesl nástroje svého hrozného hněvu.” Jeremjáš 50,25.NUD 244.1

Jan popisuje zkázu, k níž dojde, až mocný hlas z nebeského chrámu oznámí: “Stalo se!” Zjevení 16,17. Píše: “Na lidi padaly s nebe kroupy těžké jako cent.” Zjevení 16,21.NUD 244.2