Jubilejní rok

Po uplynutí údobí “sedmkrát sedmi let” (3. Mojžíšova 25,8) přicházel velký rok osvobození, tzv. jubileum. “Budete troubit na polnici v celé vaší zemi. Padesátý rok posvětíte a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás léto milostivé, kdy se každý vrátíte ke svému vlastnictví a všichni se vrátí ke své čeledi.” 3. Mojžíšova 25,9.10.NUD 259.2

“Desátého dne sedmého měsíce dáš ryčně troubit na polnici.” 3. Mojžíšova 25,9. V den smíření zazněla jubilejní trumpeta a vyzývala všechny Jákobovy potomky, aby přivítali rok osvobození.NUD 259.3

Stejně jako v sobotním roce měla i v tomto roce země zůstat neoseta a nemělo se sklízet. Vše, co se urodilo, mělo být považováno za právoplatné vlastnictví chudých. Tehdy měli být rovněž osvobozeni hebrejští otroci, kteří nezískali svobodu v sobotním roce.NUD 259.4

Jubilejní rok se však zvlášť vyznačoval tím, že v něm byl veškerý pozemkový majetek navrácen rodinám původního vlastníka. Nikdo nesměl se svými pozemky obchodovat. Ani neměl svou půdu prodat, ledaže by ho k tomu donutila chudoba. Kdykoliv on nebo jeho blízký příbuzný chtěl svou půdu odkoupit zpět, nový majitel mu ji nesměl odmítnout prodat. Pokud nebyla vykoupena dřív, připadla původnímu majiteli nebo jeho dědicům v jubilejním roce.NUD 259.5

Hospodin Izraeli řekl: “Země nesmí být prodávána bez práva na zpětnou koupi, neboť země je má. Vy jste u mne jen hosté a přistěhovalci.” 3. Mojžíšova 25,23. Právoplatným vlastníkem, původním majitelem je Bůh. Všichni si měli vštípit do mysli, že chudí lidé nebo ti, které postihlo nějaké neštěstí, mají stejné právo na místo v Božím světě jako bohatí.NUD 259.6

Taková opatření učinil náš milostivý Stvořitel, aby zmenšil utrpení lidí, kteří se nacházejí v bídě a neštěstí, dal jim paprsek naděje a seslal do jejich života trochu slunečního jasu.NUD 259.7

Pokračující hromadění bohatství jednou třídou lidí a zbídačování třídy druhé má za následek velká společenská zla. Vědomí tohoto vykořisťování rozněcuje vášně chudší třídy lidí. Pocit beznaděje a zoufalství demoralizuje společnost a otvírá dveře zločinům všeho druhu. Směrnice, které Bůh vydal, měly zajistit sociální rovnost. Sobotní a jubilejní rok do velké míry napravily to, co se ve společnosti a národním hospodářství pokazilo.NUD 259.8

Tyto předpisy, které měly zajistit požehnání bohatým právě tak jako chudým, držely na uzdě hrabivost a podporovaly vznešeného ducha štědrosti. Pěstováním dobré vůle mezi všemi společenskými třídami je zajištěna stabilita vlády.NUD 259.9

Všichni jsme navzájem spleteni ve velké pavučině lidství. Všechno, co uděláme ve prospěch druhých, se odrazí v požehnání pro nás. Zákon vzájemné závislosti prostupuje všemi společenskými třídami. Chudí nejsou více závislí na bohatých než bohatí na chudých. Zatímco jedna třída žádá podíl na požehnáních, jimiž Bůh zahrnul jejich zámožnější bližní, ti druzí potřebují věrnou službu a sílu mysli, kostí a svalů, které jsou bohatstvím chudých.NUD 260.1

Mnozí s velkým nadšením proklamují, že by se na časných požehnáních měli podílet všichni lidé stejnou měrou. To ovšem nebylo Stvořitelovým záměrem. Různost podmínek je jedním z prostředků, jimiž Bůh zamýšlí rozvíjet charakter člověka. Chce, aby se ti, kdo mají pozemský majetek, považovali za správce Božího bohatství, které jim bylo svěřeno, aby je použili ve prospěch potřebných.NUD 260.2

Kristus řekl, že mezi námi vždy budou chudí lidé. Srdce našeho Vykupitele soucítí s těmi nejnuznějšími z jeho pozemských dětí. Říká nám, že jsou jeho představiteli na zemi. Jsou mezi námi proto, aby v našich srdcích probudili lásku, kterou Spasitel cítí k trpícím a utlačovaným. Každá krutost nebo nevšímavost vůči nim je posuzována tak, jako bychom se jí dopustili vůči samotnému Kristu.NUD 260.3

Kdyby se stále postupovalo podle zákona, který Bůh dal pro dobro chudých, jak jiný by byl náš současný svět v morální, duchovní i finanční oblasti! Nebyla by tak hrozná chudoba, jakou lze dnes všeobecně vidět v mnoha zemích světa.NUD 260.4

Dodržování zásad, podle nichž Bůh přikázal postupovat, by zabránilo hrozným neřádům, které jsou důsledkem vykořisťování chudých bohatými a podezírání a nenávisti chudých vůči bohatým. Místo aby hromadili ohromné bohatství, mohli by zámožní předejít nevědomosti a ponižování desetitisíců svých spolubližních, jejichž špatně placená práce je nutná k vytvoření jejich obrovského majetku. Přinesli by pokojné řešení problémů, které dnes tak ohrožují svět anarchií a krveproléváním.NUD 260.5