Význam Abrahamovy oběti

Slavnostní přísahou Bůh na hoře Mórija opět potvrdil své požehnání Abrahamovi a jeho potomstvu: “Protože jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna, jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel a ve tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.” 1. Mojžíšova 22,16-18.NUD 68.2

Abrahamův úžasný čin víry stojí jako zářící sloup, který osvěcuje stezku Božích služebníků ve všech následujících generacích. Během oněch tří dnů strávených na cestě měl Abraham dostatek času přít se s Bohem nebo o něm pochybovat. Mohl namítat, že když zabije svého syna, budou na něj pohlížet jako na vraha, jako na druhého Kaina. To zapříčiní, že odmítnou jeho učení a budou jím pohrdat. Tak bude zbaven možnosti prokazovat svým bližním dobro. Mohl prosit, aby byl pro svůj věk této povinnosti zproštěn. Ale patriarcha se neuchýlil k výmluvám. Abraham byl jen člověk. Měl stejné touhy a sklony jako my. Avšak neradil se se svým rozbolavělým srdcem. Věděl, že všechny Boží požadavky jsou oprávněné a spravedlivé.NUD 68.3

“‘Uvěřil Abraham Bohu a bylo mu to počítáno za spravedlnost« a byl nazván ‘přítelem Božím«.” Jakubův 2,23. Pavel napsal: “Pochopte tedy, že syny Abrahamovými jsou lidé víry.” Galatským 3,7. Abrahamova víra se ovšem projevila jeho skutky. “Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka? Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?” Jakubův 2,21.22.NUD 68.4

Mnozí vůbec nechápou vztah mezi vírou a skutky. Říkají: “Jen věř v Krista, a budeš spasen. Vůbec nemusíš zachovávat Boží zákon.” Avšak pravá víra se projevuje poslušností. O otci všech věřících Hospodin prohlásil: “Abraham uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil: na má přikázání, nařízení a zákony.” 1. Mojžíšova 26,5. Jakub říká: “Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.” Jakubův 2,17. A Jan, který tolik zdůrazňoval lásku, nám říká: “V tom je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání.” 1. Janův 5,3.NUD 68.5

“Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy, dostal už Abraham zaslíbení: ‘V tobě dojdou požehnání všecky národy.’” Galatským 3,8. Patriarchova víra byla upřena na Vykupitele, který měl přijít. Kristus řekl: “Váš otec Abraham zajásal, že spatří můj den; spatřil jej a zaradoval se.” Jan 8,56. Beran obětovaný namístě Izáka představoval Božího Syna, který má být obětován za nás. Otec, když se díval na svého Syna, řekl hříšníkovi: “Žij, našel jsem za tebe výkupné.”NUD 68.6

Úzkost, kterou během ponurých dnů této hrozné zkoušky Abraham prožil, dopustil Bůh proto, aby mohl patriarcha pochopit něco z velké oběti, kterou přinese Bůh pro vykoupení lidstva. Žádná jiná zkouška nemohla Abrahamovi způsobit taková vnitřní muka jako obětování jeho syna. Bůh vydal svého Syna na hrůzyplnou a potupnou smrt. Andělům nebylo dovoleno zasáhnout jako v případě Izáka. Nebyl zde hlas, který by zavolal: “Už dost!” Král slávy obětoval svůj život, aby zachránil padlé lidstvo. “On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všechny jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?” Římanům 8,32.NUD 69.1

Oběť, která byla od Abrahama vyžadována, nepřinesla prospěch jen jemu a následujícím generacím. Měla být poučením také pro bezhříšné inteligentní nebeské bytosti a pro obyvatele ostatních světů. Plán vykoupení, který se uskutečňuje na naší zemi, je učebnicí pro celý vesmír. Protože Abraham v minulosti projevil nedostatek víry, satan ho před anděly a Bohem osočil. Bůh chtěl před nebesy podat důkaz o věrnosti svého služebníka. Chtěl ukázat, že nemůže přijmout nic menšího než dokonalou poslušnost, a chtěl před celým vesmírem plněji vyjevit plán spasení.NUD 69.2

Zkouška, která byla uložena Adamovi, neobsahovala žádné utrpení. Avšak na Abrahamovi byla vyžadována oběť, která mu způsobovala největší muka. Celá nebesa se v úžasu a s obdivem dívala na Abrahamovu neochvějnou poslušnost. Obyvatelé nebes se radovali z jeho věrnosti. Satanova obvinění se ukázala jako falešná. Bůh jasně dosvědčil, že poslušnost bude odměněna.NUD 69.3

Když byl Abrahamovi dán příkaz, aby obětoval svého syna, všechny nebeské bytosti s napětím a vážností sledovaly každý krok naplnění tohoto požadavku. Na tajemství vykoupení bylo vrženo světlo a dokonce i andělé lépe pochopili úžasné opatření, které Bůh učinil pro záchranu člověka (viz 1. Petrův 1,12).NUD 69.4