Odsouzení
Nazítří se se svými kadidelnicemi dostavilo dvě stě padesát knížat s Kórachem v čele, zatímco lid se seběhl v očekávání, jaký bude výsledek. Nebyl to Mojžíš, kdo shromáždil společenství, aby přihlíželo porážce Kóracha a jeho skupiny, ale sami vzbouřenci ve své slepé domýšlivosti svolali lid, aby se stal svědkem jejich vítězství. Velká část společenství byla otevřeně na Kórachově straně.NUD 187.4
Kórach opustil shromáždění a připojil se k Dátanovi a Abíramovi, když Mojžíš v doprovodu sedmdesáti starších přišel s posledním varováním k mužům, kteří se k němu odmítli dostavit. Mojžíš na Boží pokyn prosil lid: “Odstupte od stanů těchto svévolných mužů a nedotýkejte se ničeho, co je jejich, abyste nebyli smeteni spolu se všemi jejich hříchy.” 4. Mojžíšova 16,26. Lidé uposlechli varování, protože na všech spočinula předtucha nadcházejícího soudu. Hlavní vzbouřenci viděli, že jsou opuštěni těmi, které svedli, avšak spolu se svými rodinami se otevřeně postavili na odpor Božímu varování.NUD 187.5
Mojžíš teď před shromážděním prohlásil: “Podle toho poznáte, že mě poslal Hospodin, abych činil všechny tyto skutky, a že nedělám nic z vlastní vůle: Jestliže tito lidé zemřou, jako umírá každý člověk, a postihne je obecný lidský úděl, neposlal mě Hospodin. Jestliže však Hospodin stvoří něco mimořádného a půda rozevře svůj chřtán a pohltí je se vším, co je jejich, takže sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili Hospodina.” 4. Mojžíšova 16,28-30.NUD 187.6
Sotva domluvil, pevná země se rozevřela a vzbouřenci se vším, co jim patřilo, se zaživa propadli do propasti a “zmizeli zprostředku shromáždění” 4. Mojžíšova 16,33. Lidé se rozutekli a sami sebe odsuzovali jako spoluúčastníky hříchu.NUD 187.7
Ovšem soud ještě neskončil. Oheň, který vyšlehl z oblaku, spálil dvě stě padesát knížat, kteří obětovali kadidlo. Tito muži nebyli zničeni spolu s hlavními spiklenci. Bylo jim dovoleno vidět jejich konec, a tak jim byla dána příležitost k pokání. Avšak pro jejich sympatizování s rebely je stihl stejný osud.NUD 187.8
Celé společenství se podílelo na jejich vině, protože všichni s nimi ve větší nebo menší míře sympatizovali. Přesto byla lidem, kteří se dali svést, stále ještě nabízena možnost pokání.NUD 188.1
Anděl, který šel před Hebreji, se je snažil zachránit před zničením. Boží soud byl velmi blízko a vyzýval je k pokání. Kdyby byli v té chvíli odpověděli Boží prozřetelnosti, mohli být zachráněni. Jenže oni se ze své vzpoury nevyléčili. V noci se vrátili ke svým stanům ochromeni strachem, ale pokání nečinili.NUD 188.2
Kórach jim tak dlouho lichotil, až si skutečně mysleli, že jsou velmi dobrým lidem, který Mojžíš podvedl a zneužil. Kojili se nadějí, že bude brzy ustaven nový řád, v němž pochvala nahradí kárání a pohoda úzkost a spor. Lidé, kteří zahynuli, pronášeli lichotivá slova a prohlašovali o sobě, že o ně mají velký zájem a že je mají rádi, a lid došel k závěru, že Mojžíš nějakým způsobem zapříčinil jejich záhubu.NUD 188.3
Izraelci měli v úmyslu usmrtit Mojžíše i Árona. Přesto tuto noc zkoušky nestrávili pokáním a vyznáním hříchů, nýbrž vymýšlením způsobu, jak vyvrátit důkazy, které svědčily o tom, že jsou velkými hříšníky. Stále chovali nenávist k mužům, které Bůh ustanovil, a vzpírali se jejich autoritě.NUD 188.4
“Druhého dne reptala celá pospolitost Izraelců proti Mojžíšovi a Áronovi: ‘Vy jste příčinou smrti Hospodinova lidu.’” 4. Mojžíšova 17,6. Byli připraveni dopustit se násilí na svých věrných a obětavých vůdcích.NUD 188.5
V oblaku nad stanem setkávání se zjevila Boží sláva a k Mojžíšovi a Áronovi promluvil hlas: “Vzdalte se od této pospolitosti! Chci s nimi rázně skoncovat.” 4. Mojžíšova 17,10.NUD 188.6
Mojžíš v této hrozné krizi znovu projevil zájem pravého pastýře o stádo, které mu bylo svěřeno do péče. Úpěnlivě prosil, aby Bůh zcela nezničil lid, který si vyvolil.NUD 188.7
Avšak posel hněvu už vyšel. Pohroma začala své dílo zkázy. Na bratrův pokyn vzal Áron kadidelnici a spěchal doprostřed shromáždění, “aby vykonal smírčí obřady za lid. Postavil se mezi mrtvé a živé.” 4. Mojžíšova 17,12.13. Pohroma byla zastavena, ale zahynulo při ní přes čtrnáct tisíc Izraelců.NUD 188.8
Lidé teď byli přinuceni uvěřit nepopulární pravdě, že musí zemřít na poušti. Volali: “Ach, zajdeme, zhyneme, my všichni zhyneme.” 4. Mojžíšova 17,27. Vyznali, že zhřešili, když se vzbouřili proti svým vůdcům, a že Kórach a jeho skupina byli Bohem spravedlivě odsouzeni.NUD 188.9