Narození

V době, kdy toto nařízení dolehlo v plné síle, Amrámovi a Jókebedě, Izraelcům z Léviova kmene, se narodil syn. Rodiče věřili, že se přiblížil čas osvobození Izraele a že Bůh vzbudí z prostředku svého lidu vysvoboditele, a rozhodli se, že zabrání tomu, aby byl jejich maličký obětován. Víra v Boha je posilovala “a nezalekli se královského rozkazu” Židům 11,23.NUD 116.2

Matka dítě schovávala po tři měsíce. Když zjistila, že už ho déle nemůže bezpečně ukrývat, upletla z rákosu košík ve tvaru lodičky a vymazala ho blátem a smolou, aby byl vodotěsný. Položila do něj děťátko a umístila ho do rákosí u břehu řeky. Jeho sestra Mirjam se zdržovala nablízku a starostlivě pozorovala, co se stane s jejím malým bratříčkem.NUD 116.3

A byli tam i jiní ochránci. Matka své dítě svěřila do Boží péče a andělé, ač neviditelní, se vznášeli nad skromným místem, kde chlapec odpočíval. Andělé tam zavedli faraonovu dceru. Malý košík podnítil její zvědavost, a když uvnitř spatřila malé děťátko, slzy nemluvněte vzbudily její soucit. Pocítila sympatie k neznámé mamince, která se musela uchýlit k takovémuto prostředku, aby zachránila svého malého miláčka. Rozhodla se, že ho zachrání. Přijme ho za svého vlastního syna.NUD 116.4

Mirjam poznala, že se s dítětem zachází laskavě. Odvážila se přijít blíž a nakonec se zeptala: “Mám jít a zavolat kojnou z hebrejských žen, aby ti dítě odkojila?” 2. Mojžíšova 2,7. Princezna souhlasila.NUD 116.5

Hošíkova sestra spěchala s radostnou novinou ke své matce a bezodkladně se s ní vrátila k faraonově dceři. “Odnes to dítě, odkoj mi je a já ti zaplatím,” (2. Mojžíšova 2,9) řekla princezna.NUD 116.6