10. kapitola — Babylonská věž

Aby se pustá země zalidnila, Bůh zachránil aspoň jednu rodinu — Noemovu domácnost. Řekl mu: “Neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý.” 1. Mojžíšova 7,1. Už v Noemových třech synech — Šémovi, Chámovi a Jefetovi — byly naznačeny charaktery jejich potomků.NUD 50.1

Z Božího vnuknutí Noe předpověděl dějiny tří velkých ras, které povstanou z těchto otců lidstva. Když spíše prostřednictvím syna než otce načrtával budoucnost Chámových potomků, prohlásil: “Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!” 1. Mojžíšova 9,25. Chámův ošklivý hřích zjevil nemravnost jeho charakteru. Tyto špatné vlastnosti se trvale projevovaly u Kenaana a jeho potomků.NUD 50.2

Na druhé straně úcta k Božím nařízením, kterou projevili Šém a Jefet, slibovala skvělejší budoucnost pro jejich potomky. O těchto synech bylo řečeno: “Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem! Kéž Bůh Jefetovi dopřeje bydlet ve stanech Šémových. Ať je Kenaan jejich otrokem!” 1. Mojžíšova 9,26.27. Šémův rodokmen měl být linií vyvoleného lidu. Z něho vyjde Abraham a izraelský národ, z kterého přijde Kristus. A Jefet bude “bydlet ve stanech Šémových” 1. Mojžíšova 9,27. Jefetovo potomstvo mělo mít zvláštní podíl na požehnáních evangelia.NUD 50.3

Kenaanovi potomci upadli do nejhrubších forem pohanství. Ačkoli je prorocká kletba odsoudila k otroctví, Bůh snášel jejich zkaženost, dokud nepřekročili meze Boží shovívavosti. Pak se stali otroky Šémových a Jefetových potomků.NUD 50.4

Noemovo proroctví nepředurčilo povahu a úděl jeho synů. Jen ukázalo, jaký bude výsledek jednání, pro něž se rozhodli, a charakteru, který rozvíjeli. Děti zpravidla dědí temperament a sklony svých rodičů a napodobují jejich příklad. Tak se Chámova nemorálnost a neúcta rozmohla mezi jeho potomky a uvrhla na ně zlořečenství, které je provázelo po mnoho generací.NUD 50.5

Na druhé straně, jak bohatě byla odměněna Šémova úcta k jeho otci a jaká vynikající řada zbožných mužů se objevila mezi jeho potomky!NUD 50.6

Po nějaký čas se Noemovi potomci zdržovali v horách, kde přistál koráb. Jak vzrůstal jejich počet, odpadlictví vedlo k rozdělení. Ty, kdo se rozhodli, že zapomenou na svého Stvořitele, a odhodili omezení jeho zákona, stále více obtěžovalo učení a příklad jejich bohabojných spolubližních. Po určité době se rozhodli, že se s nimi rozejdou. Přitahovala je krása polohy a úrodnost půdy v Šineáru na březích Eufratu, a tak tam odešli.NUD 50.7

Zde se rozhodli vybudovat město a v něm věž tak vysokou, že by se stala divem světa. Bůh lidem nařídil, aby se rozešli po celé zemi. Avšak tito budovatelé Bábelu si umínili, že uchovají svou společnost jednotnou a založí království, které obsáhne celý svět. Tak by se jejich město stalo metropolí univerzální světové říše. Jeho sláva by vzbuzovala obdiv a hold celého světa. Velkolepá věž, sahající do nebe, se měla stát pomníkem moci a moudrosti jejích stavitelů.NUD 51.1

Obyvatelé šineárské roviny nevěřili Božímu slibu, že už nezaplaví svět potopou. Jedním z účelů budování věže bylo zajistit si bezpečí v případě další potopy. Doufali, že když budou schopni vystoupit do oblak, zjistí příčinu potopy. Celá tato stavba měla zvýšit hrdost jejích projektantů a odvrátit budoucí generace od Boha.NUD 51.2

Když byla věž zčásti hotova, bylo dílo, které tak úspěšně postupovalo, náhle překaženo. Byli posláni andělé, aby zmařili záměr stavitelů. Věž sahala do značné výšky. Na různých místech byli rozestavěni lidé, z nichž každý přijímal a předával příkazy o potřebném materiálu dalšímu, který stál pod ním. Když byly vzkazy předávány od jednoho k druhému, byl jazyk zmaten tak, že přijaté směrnice byly často opakem těch, které byly vydány. Celá práce se zastavila. Stavitelé byli kvůli hrozným vzájemným nedorozuměním zcela neschopni pokračovat a ve svém hněvu a zklamání se navzájem obviňovali. Blesky z nebe jako důkaz Boží nelibosti zničily horní část věže a shodily ji na zem.NUD 51.3