Povaha Ježíšovy činnosti

Při rozruchu, který tehdy panoval v Kafarnaum, hrozilo nebezpečí, že lidé zapomenou na cíl Kristova poslání. Ježíš na sebe nechtěl upozorňovat jen svými zázraky a uzdravováním tělesných nemocí.TV 162.1

Chtěl, aby k němu lidé přicházeli jako ke svému Spasiteli. Lidé by byli rádi věřili, že přišel jako král a že nastolí svoji vládu na zemi. Ježíš však chtěl obrátit jejich mysl od záležitostí světských k duchovním. Pouhý pozemský úspěch by byl překážkou jeho dílu.TV 162.2

Obdiv bezstarostného davu Ježíše vůbec netěšil. Nikdy v životě nestál o vlastní slávu. Hold, který svět vzdává postavení, bohatství či nadání, byl Synu člověka zcela cizí. Ježíš si nikdy nevynucoval přízeň či poctu, jak to dělávají lidé. Staletí před jeho narozením o něm bylo prorokováno: “Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy. Neochabne, nezlomí se, dokud na zemi soud nevykoná.” Izajáš 42,2-4.TV 162.3

Farizeové chtěli vynikat úzkostlivým dodržováním obřadních předpisů, okázalou zbožností a dobročinností. Svoji horlivost dokazovali neustálými rozhovory o náboženství. Jednotlivé sekty se mezi sebou hlučně a dlouze přely a často byly na ulicích slyšet rozhněvané hlasy vzdělaných učitelů zákona.TV 162.4

Ježíšův život byl úplně jiný. Žádné hlučné spory, okázalá bohoslužba či snaha o uznání. Kristus byl skrytý v Bohu a Bůh se zjevil v povaze svého Syna. K tomuto zjevení chtěl Ježíš obrátit pozornost lidí i jejich úctu.TV 162.5

Slunce spravedlnosti nevychází světu ve své kráse proto, aby jej oslnilo svou slávou. O Kristu je psáno: “Jako jitřenka, tak jistě on vyjde.” Ozeáš 6,3. Úsvit přichází tiše a nepozorovaně, zahání noční tmu a probouzí svět k životu. Tak vzešlo i “slunce spravedlnosti se zdravím na paprscích” Malachiáš 3,18.TV 162.6