Lidství učedníků
Všichni učedníci měli v době, kdy je Ježíš povolal do své služby, mnoho chyb. Ani Jan, který byl tichému a pokornému Učiteli nejblíže, nebyl sám od sebe mírný a poddajný. On a jeho bratr dostali přezdívku “synové hromu”. Jakmile se někdo jen náznakem dotkl jejich Mistra, hned dali najevo svoji nevoli a bojovnost. Milovaný učedník byl prchlivý, mstivý a velmi kritický. Byl pyšný a chtěl být v království Božím na prvním místě. Denně však pozoroval úplně opačnou, vlídnou a shovívavou povahu Ježíše a poslouchal jeho naučení o pokoře a trpělivosti. Jan otevíral své srdce Božímu vlivu a Spasitelova slova nejen poslouchal, ale také podle nich jednal. Jeho “já” se skrylo v Kristu. Naučil se nést Ježíšovo jho.TV 185.5
Ježíš učedníky napomínal a varoval. Jan a jeho bratři však od něho neodešli, rozhodli se s ním zůstat i přes všechny jeho výtky. Ani Spasitel je pro jejich slabosti a chyby neopustil. Učedníci s ním zůstali v jeho zkouškách až do konce a učili se z jeho života. Hleděli na Krista a jejich povahy se měnily.TV 185.6
Apoštolové se svými zvyky a vlastnostmi od sebe navzájem lišili. Byl mezi nimi publikán Lévi Matouš i nadšený a horlivý Šimon, který z duše nenáviděl římskou vládu; velkorysý a prchlivý Petr i lakotný Jidáš; opravdový, ale váhavý a bojácný Tomáš i nechápavý a pochybovačný Filip, patřili k nim i ctižádostiví a přímí synové Zebedeovi se svými bratry. Tito nedokonalí lidé s nejrůznějšími chybami, se zděděnými i vypěstovanými sklony ke zlému byli povoláni k následování Krista. Skrze něho a v něm se měli stát členy Boží rodiny a naučit se být jednomyslní ve víře, učení i duchu. Čekaly je zkoušky, zklamání i názorové neshody. S Kristem v srdci se však nemohli rozejít. Jeho láska k nim měla probouzet vzájemnou lásku mezi nimi. Jeho naučení měla urovnávat všechny jejich neshody a sjednocovat je. Kristus je středem všeho, a čím více se lidé přibližují středu, tím bližší jsou jeden druhému.TV 185.7
Když Ježíš předal učedníkům své rady, shromáždil je kolem sebe, poklekl, vložil ruce na jejich hlavy a modlitbou je oddělil pro práci ve svém svatém díle. Tak byli učedníci ustanoveni pro službu evangeliu.TV 186.1
Kristus si za své zástupce mezi lidmi nevybírá nepadlé anděly, ale lidi, kteří mají stejné slabosti jako ti, jimž mají přinášet spasení. Kristus se stal člověkem, aby se mohl člověku přiblížit. Božství se muselo spojit s lidstvím, neboť záchrana světa vyžadovala obojí. Jen spojením božského a lidského mohlo být zprostředkováno společenství mezi Bohem a člověkem. Tak je tomu i s Kristovými služebníky a posly. Člověk potřebuje moc, která je mimo něj a nad ním, aby v něm mohla být obnovena Boží podoba a aby mohl konat Boží dílo. To však neznamená, že lidská síla je zbytečná. Když se člověk spoléhá na Boží moc, Kristus vírou přebývá v jeho srdci. Ve spolupráci s božstvím je potom člověk schopen konat dobro.TV 186.2
Kristus, který povolal galilejské rybáře, zve i dnes lidi do své služby. Je ochoten projevit skrze nás svoji moc, stejně jako ji projevil skrze své první učedníky. I když jsme nedokonalí a hříšní, Hospodin nám nabízí, abychom se stali jeho spolupracovníky a Kristovými učedníky. Nabízí nám své vedení, abychom ve spojení s Kristem mohli konat Boží skutky.TV 186.3
“Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás.” 2. Korintským 4,7. Proto bylo hlásání evangelia svěřeno chybujícím lidem, a ne andělům. Je zřejmé, že moc, která se projevuje v lidské slabosti, je mocí Boží. To nás povzbuzuje ve víře, neboť pomohla-li Boží moc lidem stejně slabým, jako jsme my, může pomoci i nám. A ti, kdo sami “podléhají slabosti”, by měli mít “soucit s těmi, kdo chybují a bloudí” Židům 5,2. Sami už byli v ohrožení, znají úskalí a překážky na cestě, proto jsou povoláni pomáhat těm, kdo se ocitají v podobném nebezpečí. Lidé jsou zmítáni pochybnostmi, zatíženi hříchem, mají malou víru a nejsou schopni se spolehnout na Neviditelného. Avšak přítel, kterého vidí a který k nim přichází místo Krista, jim může pomoci nalézt spojení se Spasitelem a upevnit jejich slabou víru.TV 186.4
Musíme spolupracovat s nebeskými anděly a s jejich pomocí představovat světu Krista. Andělé na to téměř netrpělivě čekají, protože nejlepším nástrojem pro zvěstování Božího poselství lidem je člověk. Radují se, když se cele odevzdáváme Kristu a oni mohou naším prostřednictvím mluvit a zjevovat Boží lásku.TV 186.5