Nikdo nikdy tak nemluvil

Stráž, kterou farizeové a velekněží poslali, aby Ježíše zatkla, se v poslední den slavnosti vrátila bez něho. “Proč jste ho nepřivedli?” ptali se zlostně kněží a přední muži. Stráž se vší vážností odpověděla: “Nikdo nikdy takto nemluvil!” Jan 7,45.46.TV 293.1

Kristova slova pohnula jejich zatvrzelým srdcem. Když hovořil v chrámovém nádvoří, stála stráž v jeho těsné blízkosti a čekala na slova, která by proti němu mohla obrátit. Jeho projev je však tak ohromil, že úplně zapomněli, proč přišli. Zjevil se jim Kristus. Viděli to, co kněží a přední muži vidět nechtěli — člověka, ze kterého vyzařovala božská sláva. Byli tím natolik uchváceni a jeho slova je tak dojala, že na otázku: “Proč jste ho nepřivedli?” měli jedinou odpověď: “Nikdo nikdy takto nemluvil!”TV 293.2

Když se kněží a přední muži poprvé setkali s Ježíšem, měli tentýž dojem. Jeho slova je hluboce zasáhla. I oni byli přesvědčeni, že “nikdo nikdy takto nemluvil”. Přesto však hlas Ducha svatého umlčeli. Byli rozčilení, že se chrámová stráž nechala ovlivnit nenáviděným Galilejcem, a křičeli: “I vy jste se dali svést? Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů? Jen tahle chátra, která nezná zákon — kletba na ně!” Jan 7,47-49.TV 293.3

Při zvěstování Božího poselství se lidé jen zřídka ptají: “Je to pravda?” Mnohem více je zajímá, kdo poselství hlásá. Často posuzují učení podle množství lidí, kteří je přijali, a ptají se: “Uvěřil tomu nějaký učenec nebo náboženský vůdce?” Lidé v dnešní době nejsou pravé zbožnosti nakloněni o nic víc než v Kristově době. Stejně jako tehdy usilují i dnes více o pozemské věci než o věčné hodnoty. Námitka, že je mnoho lidí, kteří nejsou ochotni pravdu přijmout nebo že ji nezastávají významné osobnosti světa či náboženští vůdcové, neobstojí.TV 293.4