Nebraňte jim!

Když Ježíš napomínal učedníky, aby dětem nebránili a dovolili jim k němu přicházet, mluvil i ke svým budoucím následovníkům — k církevním činitelům, kazatelům, pomocníkům a všem ostatním křesťanům. Ježíš zve děti k sobě a žádá nás, abychom je k němu nechali jít. Jako by říkal: Děti přijdou, pokud jim v tom nebudete bránit.TV 328.5

Dávejte si pozor, abyste svým nekřesťanským jednáním nevyvolávali v lidech zkreslenou představu o Kristu. Nebraňte dětem svou chladností a nevlídností jít za Ježíšem. Nedopusťte, aby získaly dojem, že se jim v nebi nemůže líbit, pokud tam budete vy. Nemluvte o náboženství jako o něčem, co děti nemohou pochopit. Nechovejte se tak, jako byste ani nečekali, že v dětství Krista přijmou. Nevyvolávejte v nich falešnou představu o tom, že Kristovo náboženství je smutné a že na cestě ke Spasiteli se člověk musí vzdát všech radostí života.TV 328.6

Spolupracujte s Duchem svatým, který na děti působí. Říkejte jim, že Spasitel je zve k sobě a nic mu neudělá větší radost, než když se mu odevzdají již ve svém dětském věku.TV 329.1

Spasitel se ve své nekonečné lásce stará o všechny, které svou krví vykoupil. Má na ně právo pro svoji lásku. Nesmírně po nich touží. Miluje nejen děti dobře vychované, ale i ty, které zdědily špatné povahové vlastnosti. Mnozí rodiče si svoji zodpovědnost za nedostatky v povaze svých dětí ani neuvědomují. Nejsou dost laskaví a moudří, aby se zabývali problémy svých chybujících dětí, které jsou díky jejich výchově právě takové, jaké jsou. Ježíši je však těchto dětí líto. Zná příčinu jejich jednání.TV 329.2

Křesťan může spolupracovat s Kristem a přivádět tyto děti ke Spasiteli. Rozumně a ohleduplně je může získávat, povzbuzovat a předávat jim naději. Z Kristovy milosti se potom možná dočká změny v jejich povaze a bude moci říci: “Takovým patří království nebeské.”TV 329.3