Pochybnosti a mylné představy

Mnozí Kristovi posluchači žili v Jeruzalémě a věděli o nástrahách, které proti němu přední muži chystají. Cítili však, že je k Ježíši něco silně přitahuje. Docházeli k přesvědčení, že je Božím Synem. Satan v nich okamžitě vzbuzoval pochybnosti. Jejich mylné představy o Mesiáši a jeho příchodu mu v tom pomáhaly. Většina Židů tehdy věřila, že Mesiáš se narodí v Betlémě, po čase zmizí, a až se objeví po druhé, nikdo nebude vědět, odkud přišel. Nemálo lidí se domnívalo, že Mesiáš nebude s lidmi spojen žádnými příbuzenskými svazky. Ježíš Nazaretský těmto rozšířeným představám o Mesiášově slávě neodpovídal, a proto mnozí pochybovali: “Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.” Jan 7,27.TV 291.5

Ježíš četl jejich myšlenky, věděl, že kolísají mezi vírou a pochybnostmi. Řekl jim: “Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte.” Jan 7,28. Tvrdili, že vědí, odkud má Mesiáš přijít, ale nevěděli o tom nic. Kdyby byli žili v souladu s Boží vůlí, byli by Božího Syna poznali.TV 291.6

Posluchači museli Kristovým slovům rozumět. Ježíš jen opakoval to, co před mnoha měsíci prohlásil před veleradou — že je Božím Synem. Přední muži mu tehdy usilovali o život a i nyní se jej chtěli chopit. Bránila jim v tom však neviditelná moc, která je v jejich zlobě svazovala a nedovolila jim zajít tak daleko.TV 291.7

Mnozí z lidu v něho uvěřili a říkali: “Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?” Jan 7,31. Vůdcové farizeů s napětím sledovali průběh událostí. Všimli si, že zástup začíná být Kristu nakloněn. Spěchali k nejvyšším kněžím a předložili jim plán, jak Ježíše uvěznit. Neodvažovali se ho zmocnit v přítomnosti lidu, a proto navrhovali zajmout jej, až bude sám. Ježíš jim znovu ukázal, že o jejich úmyslech ví. Řekl: “Ještě krátký čas budu s vámi, pak odejdu k tomu, který mě poslal. Budete mě hledat, ale nenajdete. A kde budu já, tam vy přijít nemůžete.” Jan 7,33.34. Ježíš měl již brzy najít útočiště mimo dosah jejich posměchu a nenávisti. Vystoupí k Otci, kde se mu opět s láskou budou klanět andělé a kam se jeho vrahové nikdy nedostanou.TV 292.1

Rabíni s opovržením říkali: “Kam hodlá jít, že ho nenajdeme? Chce snad jít mezi pohany a tam učit?” Jan 7,35. Ani ve snu je nenapadlo, že svým výsměchem vlastně naznačují Kristovo poslání. Celý den vztahoval ruce k neposlušnému a vzpurnému lidu, dával se najít těm, kdo jej nehledali, poznat těm, kdo se po něm neptali (Římanům 10,20.21).TV 292.2

Mnozí z těch, kdo uvěřili, že Ježíš je Boží Syn, se nechali svést falešným přesvědčováním kněží a rabínů. Židovští učitelé velmi působivě připomínali proroctví o Mesiáši, který se “ujme kralování na hoře Sijónu a v Jeruzalémě před svými staršími v slávě”; který “panovat bude od moře až k moři, od Řeky do dálav země” Izajáš 24,23; Žalm 72,8. Potom s pohrdáním srovnávali tuto slávu s pokorným a skromným Ježíšem. Všechna slova proroctví překrucovali tak, aby potvrdili své mylné představy. Kdyby lidé sami upřímně studovali Boží slovo, nikdo by je nemohl svést. Šedesátá první kapitola Izajášova proroctví svědčí o tom, že Kristus bude konat právě to, co konal. Padesátá třetí kapitola hovoří o tom, že bude trpět a svět jej zavrhne. Padesátá devátá popisuje povahu kněží a rabínů.TV 292.3

Bůh nenutí lidi, aby se vzdali své nevěry. Mají před sebou světlo i tmu, pravdu i lež. Sami se musí rozhodnout, co přijmou. Svým rozumem jsou schopni rozlišit, co je správné a co špatné. Bůh nechce, aby se rozhodovali z náhlých popudů, ale na základě důkazů a pečlivého srovnání výroků Písma. Kdyby Židé zapomněli na své předsudky a porovnali napsaná proroctví s Ježíšovým životem, zjistili by, že se tato proroctví v jeho životě a službě cele naplňují.TV 292.4

Mnozí lidé se v dnešní době nechávají oklamat stejně jako tehdy Židé. Náboženští učitelé čtou Bibli ve světle vlastních představ a tradic. Lidé sami Písmo nezkoumají a nepřemýšlejí o tom, co je pravda. Rozhodnutí nechávají na svých vůdcích a plně se na ně spoléhají. Kázání a zvěstování Božího slova jsou prostředky, kterými se má podle Boží vůle šířit světlo. Všechna lidská učení však musíme podrobit srovnání s Písmem. Každého, kdo s modlitbami zkoumá Bibli a touží poznat pravdu, aby podle ní mohl žít, Bůh osvítí a on Písmu porozumí. “Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha.” Jan 7,17.TV 292.5