Útěk do Egypta

Podobné varování dostal i Josef. Měl s Marií a dítětem prchnout do Egypta. Anděl mu sdělil: “… a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil.”Matouš 2,13. Josef bez váhání uposlechl a pro jistotu se vydali na cestu hned v noci. Bůh prostřednictvím mudrců upozornil židovský národ na narození svého Syna. Jejich návštěva v Jeruzalémě, zájem lidí i Herodova žárlivost, která si vynutila pozornost kněží a rabínů, obracely lidi k proroctvím o Mesiáši a k veliké události, která se právě tehdy stala.TV 37.2

Satan chtěl zastínit světu Boží světlo a všechnu svou úskočnost využil k záhubě Spasitele. Bůh však nikdy nespí ani nedříme a bděl i nad svým milovaným Synem. Sesílal Izraelcům manu z nebe, sytil Elijáše v době hladu a postaral se i o Marii s Ježíšem. Připravil jim útočiště v pohanské zemi. V darech mudrců jim poskytl prostředky na cestu do Egypta i na pobyt v této cizí zemi.TV 37.3

Mudrci přivítali Vykupitele jako jedni z prvních. Položili mu k nohám první dar. Dostalo se jim velké přednosti posloužit Spasiteli světa. Bůh si váží každé oběti, která je přinesena z lásky, a považuje ji za nejlepší službu, kterou mu člověk může prokázat. Pokud jsme Ježíši odevzdali srdce, přineseme mu i své dary. Rádi mu obětujeme své zlato a stříbro, majetek, duševní i duchovní schopnosti. Vždyť on nás tak miloval, že za nás dal sám sebe.TV 37.4

Herodes v Jeruzalémě netrpělivě očekával návrat mudrců. Čas ubíhal, a oni se neobjevovali. Heroda se zmocňovalo podezření. Myslel si, že rabíni pochopili jeho záměr, a proto mu nechtěli prozradit místo Mesiášova narození. Usoudil, že mudrci se jeho paláci záměrně vyhnuli. Toto pomyšlení ho dohánělo k šílenství. Lest selhala, mohl však ještě použít násilí. Novorozený král bude výstrahou. Alespoň nadutí Židé uvidí, co je čeká, pokusí-li se dosadit na trůn někoho jiného.TV 38.1

Ihned vyslal do Betléma vojáky a nařídil jim zabít všechny děti ve věku do dvou let. Klidné domy Davidova města se staly svědky hrůzných událostí, které byly šest set let předtím odhaleny prorokovi ve vidění. “V Rámě je slyšet hlasité bědování, přehořký pláč. Ráchel oplakává své syny, odmítá útěchu, protože její synové už nejsou.” Jeremjáš 31,15.TV 38.2

Tuto pohromu si Židé na sebe přivolali sami. Kdyby byli pokorní a věrní, byl by je Bůh před královým hněvem obdivuhodně ochránil. Oni se však svými hříchy od Boha odvrátili a odmítli Ducha svatého, který byl jejich jedinou záštitou. Nezkoumali Písmo s odhodláním podřídit se Boží vůli. V proroctvích hledali především to, co zdánlivě opodstatňovalo jejich vyvyšování a co mohli vykládat jako Boží pohrdání ostatními národy. Chvástali se, že Mesiáš přijde jako král, porazí své nepřátele a ve svém hněvu zničí pohany. Tím proti sobě popouzeli vládnoucí vrstvy. Satan chtěl využít jejich zkresleného výkladu Kristova poslání k porážce Spasitele, ale nakonec se všechno obrátilo proti nim.TV 38.3

Vyvraždění nemluvňat bylo jednou z posledních krutostí, které poznamenaly Herodovu vládu. Brzy poté sklidil nevyhnutelnou odplatu. Zemřel strašnou smrtí.TV 38.4

Josef, který stále ještě žil v Egyptě, dostal od Božího anděla pokyn, aby se vrátil do Izraele. Považoval Ježíše za dědice Davidova trůnu, a proto se chtěl usadit v Betlémě. Dozvěděl se však, že v Judeji vládne Herodův syn Archelaos, a bál se, že by mohl uskutečnit to, co s Kristem zamýšlel jeho otec. Archelaos měl totiž téměř stejnou povahu jako Herodes. Podobal se mu nejvíce ze všech jeho synů. Už když nastupoval na trůn, vznikly v Jeruzalémě bouře, při kterých římští vojáci povraždili tisíce Židů.TV 38.5

Josef znovu dostal pokyn, aby se uchýlil do bezpečí. Vrátil se tedy do svého starého domova v Nazaretě. Tam Ježíš strávil téměř třicet let svého života, “aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský”. Matouš 2,23. Galilea sice spadala pod vládu Herodova syna, ale žilo tam mnohem více cizinců než v Judeji. Židovské záležitosti tedy nebyly hlavním předmětem zájmu a nebylo příliš pravděpodobné, že tam Ježíš svým vystupováním vzbudí žárlivost vládnoucích vrstev.TV 38.6

Tak lidé přijali Spasitele, když přišel na zem. Zdálo se, že se pro narozeného Vykupitele nenajde klidné a bezpečné místo. Bůh nemohl svěřit svého milovaného Syna lidem ani přesto, že dělal vše pro jejich záchranu. Přikázal proto andělům, aby Ježíše provázeli a chránili, dokud nedokončí své poslání na zemi a dokud ho lidé, které přišel spasit, nezabijí.TV 38.7