Před veleradou

Předvedli jej před veleradu a obvinili. Ježíš se měl zodpovídat z přestupování soboty. Kdyby Židé tehdy byli svobodným národem, bylo by jim takové obvinění stačilo k dosažení jejich cíle — byli by jej odsoudili k smrti. Nadvláda Říma jim v tom bránila. Nesměli vynášet rozsudek smrti a jejich obvinění Krista by před římským soudem neobstálo. Doufali však, že se jim podaří obvinit ho ještě z dalších věcí. Přes veškeré úsilí farizeů mařit jeho dílo, měl Kristus dokonce i v Jeruzalémě větší vliv na lid než oni. Zástupy už nezajímaly řeči rabínů, ale pozorně naslouchaly Ježíšovu učení. Jeho slovům rozuměly, hřála je u srdce a utěšovala. Hovořil o Bohu ne jako o pomstychtivém soudci, ale jako o láskyplném otci. Boží obraz se odrážel v jeho životě a lidé jej mohli poznávat. Jeho slova byla balzámem na jejich raněnou duši. Milosrdnými skutky i slovy lámal zotročující moc starých tradic a lidských předpisů a představoval Boží lásku v její nevyčerpatelné plnosti.TV 126.6

V jednom z nejstarších proroctví se o Kristu píše: “Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení.” 1. Mojžíšova 49,10. Lid chodil za Kristem. Souhlasili s ním a jeho učení o lásce a dobrotě přijímali raději než strnulé obřady, jež vyžadovali kněží. Kdyby mu kněží a rabíni nebyli stáli v cestě, mohlo jeho učení přinést takovou nápravu, jakou svět ještě nezažil. Židovští představitelé si však chtěli udržet svoji moc, a proto se rozhodli Ježíšův vliv zlomit. Jeho předvedení před veleradu a veřejné odsouzení jeho učení jim v tom měly pomoci. Lidé totiž stále ještě chovali k náboženským vůdcům velikou úctu. Kdo by se byl odvážil odmítnout rabínské požadavky nebo se pokusil ulehčit břemeno, které na lid naložili, byl by obviněn nejen z rouhání, ale i z velezrady. Rabíni doufali, že právě v tomto ohledu se jim podaří vzbudit nedůvěru vůči Kristu. Říkali o něm, že usiluje o zrušení ustálených zvyklostí, vnáší tak rozkol mezi lid a připravuje cestu k úplné podřízenosti Římu.TV 127.1

Plány, které se rabíni tak horlivě snažili prosadit, se nezrodily v židovské veleradě, ale někde jinde. Když se satanovi nepodařilo přemoci Krista na poušti, vynakládal veškeré úsilí na to, aby mu škodil v jeho službě, a pokud možno úplně zmařil jeho dílo. To, čeho nemohl dosáhnout přímo, svou vlastní silou, chtěl uskutečnit lstí. Sotva skončil střet na poušti, už osnoval se svými anděly další plány, jak ještě více zaslepit mysl Židů, aby nepoznali svého Vykupitele. Rozhodl se působit prostřednictvím lidí z náboženského světa. Zaséval do nich svoji vlastní nenávist k učiteli pravdy. Chtěl, aby Krista zavrhli a co nejvíce mu ztrpčovali život. Doufal, že jej odradí od jeho poslání. Vůdcové Izraele se v boji proti Spasiteli stali satanovými nástroji.TV 127.2