Loading...
Larger font
Smaller font
Copy
Print
Contents

Touha věků

 - Contents
  • Results
  • Related
  • Featured
No results found for: "".
  • Weighted Relevancy
  • Content Sequence
  • Relevancy
  • Earliest First
  • Latest First
    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents

    Ježíš odhaluje své poslání

    Ježíšova slova na ženu silně zapůsobila. Od svých kněží ani od Židů nikdy nic podobného neslyšela. Když jí Ježíš připomněl její dosavadní život, uvědomila si, že jí něco důležitého chybí. Cítila, že její duše žízní, a věděla, že voda ze studny v Sychar nemůže její žízeň uhasit. Nic v ní nikdy předtím nevzbudilo vyšší touhu. Ježíš jí ukázal, že zná všechna tajemství jejího života, a přesto cítila, že ji má rád, že jí rozumí a je jejím přítelem. Ježíšova přítomnost ji sice usvědčovala z hříchu, ale Ježíš sám ji ani jediným slovem neodsoudil. Řekl jí o své milosti, která může očistit její duši. Začínala si dělat představu o jeho povaze. Napadlo ji: Nemohl by to být tak dlouho očekávaný Mesiáš? Řekla mu: “Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten, až přijde, oznámí nám všecko.” Ježíš odpověděl: “Já jsem to — ten, který k tobě mluví.”(Jan 4,25.26)TV 115.5

    Když žena slyšela ta slova, zrodila se v jejím srdci víra. Přijala podivuhodnou zvěst z úst nebeského Učitele.TV 115.6

    Začala být vnímavější. Byla ochotna uvěřit i tomu největšímu zjevení, protože se zajímala o Písma. Duch svatý ji připravoval na to, aby byla schopna přijmout více světla. Zkoumala starozákonní zaslíbení: “Hospodin, tvůj Bůh, ti povolá z tvého středu, z tvých bratří, proroka, jako jsem já. Jeho budete poslouchat.” 5. Mojžíšova 18,15. Snažila se toto proroctví pochopit. V její mysli už zářilo světlo. V jejím srdci proudila voda života, duchovní dar, který Kristus dává každému, kdo po něm touží. Působil v ní Duch svatý.TV 115.7

    Skutečnost, kterou Kristus tak jasně odhalil samařské ženě, nemohl předložit pokryteckým Židům. Ve styku s nimi byl mnohem opatrnější. To, co bylo upřeno Židům a co měli později učedníci uchovat v tajnosti, sdělil Kristus obyčejné Samařance. Věděl, že si své poznání nenechá pro sebe a bude je zvěstovat ostatním, aby i oni mohli mít podíl na jeho milosti.TV 116.1

    Když se učedníci vrátili z nákupu a viděli Mistra mluvit se Samařankou, byli překvapeni. Nevypil ani doušek čerstvé vody, po níž tak toužil, a nevzal si ani kousek jídla, které učedníci přinesli. Ničím se nenechal vyrušit. Když žena odešla, začali na něho učedníci naléhat, aby se najedl. On však tiše seděl a rozjímal. Z jeho tváře vyzařovalo světlo a učedníci se báli přerušit jeho spojení s nebem. Věděli však, jak je vyčerpaný a unavený, a považovali za svou povinnost připomenout mu, co jeho tělo potřebuje. Ježíš nepřehlédl jejich laskavou péči a řekl: “Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte.” Jan 4,32.TV 116.2

    Učedníci se divili, kdo mu mohl přinést něco k jídlu. Na vysvětlenou jim řekl: “Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.” Jan 4,34. Ježíš měl velkou radost z toho, že jeho slova probudila v samařské ženě svědomí. Viděl, jak pije vodu života, a to utišilo jeho hlad i žízeň. Vědomí, že plní poslání, pro které sestoupil z nebes, ho posilovalo v práci a povznášelo jej nad běžné lidské potřeby. Služba člověku, který hladoví a žízní po pravdě, mu byla milejší než jídlo a pití. Nacházel v ní útěchu a povzbuzení. Skutky milosrdenství byly jeho životem.TV 116.3

    Náš Vykupitel touží po přijetí, po lásce a pochopení lidí, které svou krví vykoupil. Přeje si, aby k němu přišli, a on jim mohl dát život. Stejně jako matka čeká na úsměv dítěte jako na důkaz pokroku jeho duševního vývoje, očekává i Kristus projevy vděčnosti a lásky, jež jsou důkazem toho, že člověk začal žít duchovním životem.TV 116.4

    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents