Ukřižuj ho!

Pilát žasl nad Spasitelovou trpělivostí a vytrvalostí. Nepochyboval o tom, že pohled na muže, který se tolik lišil od Barabáše, vzbudí v Židech soucit. Nedokázal však pochopit fanatickou nenávist kněží namířenou proti Ježíši, jenž jako světlo světa osvítil jejich temnotu a tápání. Podnítili lid k bezmezné zuřivosti a kněží, starší i lid znovu křičeli: “Ukřižuj ho! Ukřižuj ho!” Pilátovi došla všechna trpělivost s jejich nesmyslnou krutostí a zoufale zvolal: “Vy sami si ho ukřižujte! Já na něm vinu nenalézám.” Jan 19,6.TV 472.4

Římský správce byl na kruté výjevy zvyklý, a přesto s trpícím vězněm cítil. Odsouzený a zbičovaný Ježíš s krvácejícím čelem a rozdrásanými zády se choval jako král na trůnu. Kněží však prohlásili: “My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za syna Božího.” Jan 19,7.TV 472.5

Pilát byl ohromen. Neměl sice o Kristu a jeho poslání správnou představu, ale měl jakousi neurčitou víru v Boha a v bytosti, které člověka přesahují. Myšlenka, která mu předtím jen proběhla hlavou, nyní získávala jasnější podobu. Kladl si otázku, zda muž, který před ním stojí ve směšném šarlatovém rouchu s trnovou korunou na hlavě, není nějaká božská bytost.TV 472.6

Vrátil se do soudní síně a řekl Ježíši: “Odkud jsi?” Jan 19,9. Ježíš mu neodpověděl. Spasitel s Pilátem již dříve zcela otevřeně hovořil a vysvětlil mu své poslání svědka pravdy. Pilát si však tohoto světla nevážil. Své zásady a moc podřídil požadavkům davu, a tím zneužil vysokého postavení soudce. Ježíš už pro něho žádné světlo neměl. Pilát, dotčený jeho mlčením, povýšeně řekl: “Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám moc tě propustit a mám moc tě ukřižovat?”TV 473.1

Ježíš odpověděl: “Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Proto ten, kdo mě tobě vydal, má větší vinu.” Jan 19,10.11.TV 473.2

Milosrdný Spasitel i ve chvíli nejtěžšího utrpení a bolesti všemožně omlouval čin římského vládce, který jej dal ukřižovat. Jeho laskavý přístup zůstává navždy vzácným odkazem pro každého z nás a přibližuje nám povahu soudce vší země. Ježíš řekl: “Ten, kdo mě tobě vydal, má větší vinu.” Měl na mysli Kaifáše, který byl jako velekněz představitelem židovského národa. Židé znali zásady, jimiž se řídily římské úřady. Znali proroctví, která svědčila o Kristu, a měli před sebou jeho učení a zázraky. Židovští soudci dostali nepochybný důkaz o jeho božství, a odsoudili ho k smrti. Podle světla, které jim bylo dáno, budou souzeni.TV 473.3

Největší vina a nejtěžší zodpovědnost ležela na předních mužích národa, na strážcích svatých pravd, které tak hanebně zrazovali. Pilát, Herodes a římští vojáci Ježíše vlastně ani neznali. Chtěli kněžím a předním mužům vyhovět, a proto jej uráželi. Neznali světlo, které Bůh židovskému národu v tak hojné míře udělil. Kdyby byli toto světlo dostali vojáci, nebyli by s Kristem zacházeli tak krutě.TV 473.4