42. kapitola — Ježíš a tradice

Farizeové a zákoníci doufali, že se o Velikonocích s Ježíšem setkají, a proto na něho přichystali past. Ježíš však o jejich úmyslu věděl a na shromáždění se nedostavil. “Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.” Marek 7,1. Když nepřišel on k nim, šli oni za ním. Nějakou dobu se zdálo, že obyvatelé Galileje přijmou Ježíše za Mesiáše a moc kněží bude v tomto kraji zlomena. Poslání dvanácti apoštolů bylo předzvěstí šíření Kristova díla. Přivádělo učedníky do přímých sporů s rabíny a probouzelo v předních mužích Jeruzaléma starou žárlivost. Špehové, které židovští představení vyslali do Kafarnaum na počátku Ježíšovy služby, aby ho mohli obvinit z přestupování soboty, byli zmateni. Rabíni však šli dál za svým cílem. Vyslali další muže, kteří jej měli pozorovat a najít proti němu nějaké obvinění.TV 250.1

Stejně jako dříve stěžovali si i nyní, že Ježíš přestupuje tradiční předpisy, kterými zatížili Boží zákon. Jejich nařízení měla údajně střežit zachovávání zákona, ale ve skutečnosti se na ně kladl větší důraz než na samotný zákon. Pokud se nějaký předpis dostal do rozporu s přikázáními vydanými na Sínaji, rozhodlo se podle rabínských nařízení.TV 250.2

Nejpřísněji bylo vyžadováno dodržování zásad obřadního očišťování. Opomenutí předepsaných úkonů před jídlem bylo považováno za těžký hřích, který musí být potrestán v tomto životě i na věčnosti. Zabití přestupníka těchto nařízení bylo pokládáno za ctnost.TV 250.3

Pravidel očišťování bylo tolik, že všechna by se člověk ani za celý život nenaučil. Lidé, kteří se snažili dostát rabínským požadavkům, museli bez přestání usilovat o obřadní čistotu, neustále se omývat a očišťovat. Byli zatíženi dodržováním malicherností, které Bůh nevyžadoval a které odváděly jejich pozornost od důležitých zásad jeho zákona.TV 250.4

Kristus a jeho učedníci očistné obřady nezachovávali. Zvědové toho využili pro jejich obžalobu. Nenapadli však přímo Krista. Přišli za ním a obvinili učedníky. Před celým zástupem řekli: “Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!” Matouš 15,2.TV 250.5

Vždy, když na člověka mocně zapůsobí poselství pravdy, přichází satan a vyvolává spory o nepodstatných otázkách. Snaží se odvrátit pozornost od životně důležitých věcí. Když se zrodí něco dobrého, objeví se nedůvěřivci ochotní hádat se o nejrůznějších formalitách a maličkostech a odvádějí pozornost od skutečných problémů. Ve chvílích, kdy chce Bůh zvláštním způsobem pomoci svému lidu, bychom neměli podlehnout pokušení a vstupovat do sporů, které mají zhoubné následky. Nejdůležitější otázkou pro nás je: Mám spásnou víru v Božího Syna? Žiji v souladu s Božím zákonem? “Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život.” Jan 3,36. “Podle toho víme, že jsme ho poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání.” 1. Janův 2,3.TV 251.1