Znovu před veleradou

Když se rozednilo, sešla se velerada k dalšímu jednání a Ježíš byl předveden do soudní síně. Již v noci prohlásil, že je Božím Synem, a členové rady jej na základě jeho slov obvinili. Nemohli jej však odsoudit, neboť mnozí z nich se nezúčastnili nočního výslechu a jeho slova neslyšeli. Navíc dobře věděli, že římský soud by jej za takové obvinění k trestu smrti neodsoudil. Kdyby však svá slova zopakoval a všichni je slyšeli, mohli by dosáhnout svého cíle. Jeho tvrzení o mesiášství by mohli překroutit a podsunout mu protistátní politické úmysly.TV 455.3

Řekli mu: “Jsi-li Mesiáš, pověz nám to.” Lukáš 22,67. Kristus však mlčel. Ptali se jej tedy dál. Nakonec jim smutně odpověděl: “I když vám to řeknu, neuvěříte. Položím-li otázku já vám, neodpovíte.” Lukáš 22,67.68. Potom přidal ještě důležité varování, aby se nemohli vymlouvat: “Ale od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha.” Lukáš 22,69.TV 455.4

“Jsi tedy Syn Boží?” ptali se jednohlasně. On jim odpověděl: “Vy sami říkáte, že já jsem.” Vykřikli: “Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to slyšeli z jeho úst.” Lukáš 22,70.71.TV 455.5

Tak židovští představitelé odsoudili Ježíše k smrti potřetí. Nyní už potřebovali jen souhlas Římanů a mohli jim jej vydat do rukou.TV 455.6