43. kapitola — Kananejská žena

Po střetu s farizeji Ježíš Kafarnaum opustil. Když procházel Galileou, zastavil se v kopcovité krajině na hranicích Fénicie. Na západě viděl v nížině starobylá města Týr a Sidón s jejich pohanskými chrámy a velkolepými paláci, tržiště a přístavy plné lodí. V dálce se modralo Středozemní moře. Za jeho obzorem se rozprostírala významná střediska světové říše, kam měli poslové evangelia šířit radostnou zvěst. Ale ještě nepřišel čas. Ježíš měl nyní připravit své učedníky na jejich poslání. Doufal, že v tomto kraji bude mít trochu soukromí, kterého se mu v Betsaidě nedostávalo. Nebyl to však jediný důvod jeho cesty.TV 253.1

“A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: ‘Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.’” Matouš 15,22. Obyvatelé tamního kraje pocházeli ze starého kananejského rodu. Byl to modlářský národ. Židé jimi pohrdali a nenáviděli je. Žena, která přišla za Ježíšem, byla také Kananejka. Patřila k pohanům, a neměla tedy žádné židovské výsady. Mezi Féničany žilo mnoho Židů a zpráva o Kristově působení pronikla i tam. Někteří lidé již Ježíše slyšeli a vyprávěli o jeho zázračných činech. Kananejská žena se doslechla o prorokovi, který prý uzdravuje všechny nemoci. Když se k ní donesla zvěst o jeho moci, probudila se v ní naděje. Z mateřské lásky se rozhodla za ním jít a předložit mu případ své dcery. Byla pevně odhodlaná svěřit Ježíši svůj žal. Určitě jí dítě uzdraví. Hledala již pomoc u pohanských bohů, ale marně. Občas ji přepadlo pokušení a sama sebe se ptala: Co pro mě může ten židovský učitel udělat? Slyšela však, že uzdravuje všechny nemocné, ať jsou bohatí, nebo chudí, a usoudila, že je to její jediná naděje.TV 253.2

Kristus věděl, v jaké je žena situaci. Věděl, že se s ním chce setkat, a proto jí vyšel vstříc. Pomohl nešťastné ženě, a názorně tak předvedl, jak se má jeho učení uplatňovat v běžném životě. Proto povolal do těchto míst i své učedníky. Chtěl jim ukázat, jaká nevědomost panuje v městech a vesnicích v těsné blízkosti Izraele. Lid, který měl všechny možnosti k poznání pravdy, nevěděl nic o potřebách lidí kolem sebe. Nijak se nesnažil pomoci těm, kdo žili v temnotě. Dělicí zeď, která vyrostla z židovské pýchy, nedovolovala dokonce ani učedníkům nalézt pochopení pro pohanský svět. Tyto přehrady bylo třeba zbořit.TV 253.3