Pronásledování

“Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět.” Matouš 24,9.10. To vše již křesťané zažili. Rodiče zrazovali děti. Děti zrazovaly rodiče. Lidé vydávali veleradě své přátele. Pronásledovatelům se podařilo zabít Štěpána, Jakuba a další křesťany.TV 402.3

Ve svých služebnících dával Bůh židovskému národu poslední příležitost k pokání. Projevoval se prostřednictvím svých svědků, když byli zatýkáni, vyslýcháni a vězněni. Soudci však nad nimi i přesto vynášeli rozsudky smrti. Svět nebyl těchto lidí hoden a Židé jejich zabíjením znovu křižovali Božího Syna. To se bude opakovat i v budoucnosti. Vlády budou svými zákony omezovat náboženskou svobodu. Budou si osobovat právo, které náleží jen Bohu. Budou přesvědčeny, že mohou znásilňovat svědomí lidí, které má ovlivňovat jedině Bůh. Snaží se o to již dnes a budou ve svém úsilí pokračovat, dokud to jen bude možné. Bůh však zasáhne ve prospěch svých věrných, kteří zachovávají jeho přikázání. V době pronásledování se lidé vždy rozhodují buď pro Krista, nebo proti němu. Ti, kdo soucítí s nespravedlivě odsouzenými, dokazují svoji oddanost Kristu. Ostatní se cítí být dotčeni, protože zásady pravdy jsou v rozporu s jejich způsobem života. Mnozí zakolísají a padnou, odvrátí se od své víry. Lidé, kteří se vzdají víry v době pronásledování, budou ze strachu o své bezpečí lhát a zrazovat své bratry. Kristus nás předem varoval, abychom nebyli překvapeni neobyčejnou krutostí těch, kdo zavrhli světlo.TV 402.4