Uprostřed chudých a trpících

Pohrouženi do svých myšlenek a s nenávistí v srdci se pomalu vrátili do chrámu. Co se tam však stalo, zatímco byli pryč! Když utekli, zůstali v chrámu chudí. Ti nyní hleděli na Ježíše, z jehož tváře vyzařovala láska a pochopení. Se slzami v očích řekl chvějícím se lidem kolem něho: “Nebojte se, já vás vysvobodím a vy mě budete oslavovat. Proto jsem přišel na svět.”TV 99.3

Lidé se tlačili ke Kristu a úpěnlivě prosili: “Pane, požehnej mi.” Slyšel každého. S nekonečným soucitem se skláněl k trpícím. Na všechny se dostalo. Všichni byli uzdraveni ze svých nemocí. Němým se otevřela ústa a vzdávali mu chválu, slepí hleděli do tváře svého Zachránce. Srdce ztrápených bylo potěšeno.TV 99.4

Když kněží a chrámoví služebníci viděli toto veliké dílo a slyšeli hlasy shromážděných, pochopili. Lidé vyprávěli o bolestech, které prožili, o svých zklamáních, o dnech plných utrpení a bezesných nocích. Když už se zdálo, že vyhasla poslední naděje, Kristus je uzdravil. Jeden z nich řekl: “Břemeno bylo nad mé síly, ale našel jsem pomocníka. Je jím Kristus, Syn Boží, a já mu chci sloužit.” Rodiče říkali dětem: “On vás zachránil. Vzdejte mu chválu.” Hlasy dětí, mladých lidí, rodičů, přátel a ostatních shromážděných vyjadřovaly vděčnost a chválu. Jejich srdce byla naplněna nadějí, radostí a pokojem. Byli uzdraveni na duši i na těle. Vraceli se domů a všude vyprávěli o Ježíšově nevýslovné lásce.TV 99.5

Při Kristově ukřižování se nepřipojili k davu a nekřičeli: “Ukřižuj ho! Ukřižuj ho!” Cítili s Ježíšem, protože i on cítil s nimi a dal jim poznat svoji obdivuhodnou moc. Věděli, že je jejich Spasitelem, neboť uzdravil jejich tělo i duši.TV 99.6

Pozorně poslouchali kázání apoštolů. Boží slovo pronikalo do jejich srdcí a oni pochopili. Stali se nástroji Božího spasení a milosrdenství.TV 100.1

Dav, který prchl z chrámového nádvoří, se pomalu začínal vracet.TV 100.2

Lidé se už částečně vzpamatovali z paniky, která se jich zmocnila, ale byla na nich vidět nesmělost a opatrnost. Udiveně hleděli na Ježíšovy skutky a uvěřili, že se na něm naplnila mesiášská proroctví. Hřích znesvěcení chrámu zůstával především na kněžích. Jejich vinou se nádvoří proměnilo v tržiště. Ve srovnání s nimi byl lid bez viny. Ježíšova božská moc na lid velmi zapůsobila, ale vliv kněží a předních mužů byl silnější. Kristovo poslání pro ně bylo něčím úplně novým a začali pochybovat, zda má právo zasahovat do toho, co představení chrámu povolili. Byli dotčeni, protože se přerušily obchody, a potlačovali v sobě působení Ducha svatého.TV 100.3

Především kněží a představení lidu měli v Ježíši vidět Pomazaného Božího. Právě oni měli v rukou posvátné spisy, v nichž bylo popsáno jeho poslání, a věděli, že při očištění chrámu se projevila moc vyšší než lidská. Ježíše sice nenáviděli, ale nemohli se zbavit přesvědčení, že je prorokem, kterého Bůh poslal, aby vrátil chrámu jeho svatost. Báli se, a proto se ho uctivě zeptali: “Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?” Jan 2,18.TV 100.4