Nepřítel útočí, když jsme slabí

Nejsilnější pokušení dolehla na Krista v době, kdy byl naprosto vysílený. Tehdy si satan myslel, že jej přemůže. Tak se mu totiž podařilo zvítězit nad člověkem. I zkušení a odvážní obhájci pravdy často selhali, když jejich tělo opustily síly, když ochabla jejich vůle a když přestali vkládat svoji důvěru v Boha. Mojžíš byl unavený čtyřicetiletým putováním Izraele a jeho víra se na chvíli přestala spoléhat na nekonečnou moc. Selhal na samé hranici zaslíbené země.TV 72.4

Stejně tomu bylo i v případě Elijáše, který neohroženě předstoupil před krále Achaba a postavil se proti celému izraelskému národu, v jehož čele bylo čtyři sta padesát bálových proroků. Po onom hrozném dni na hoře Karmel, kdy byli falešní proroci pobiti a lid se vrátil k Bohu, Elijáš uprchl před hrozbami modloslužebné Jezábel, protože se bál o svůj život.TV 72.5

Tak satan využíval lidských slabostí v minulosti a bude tak činit i v budoucnu. Kdykoliv se člověk ocitne ve svízelné situaci, je zaskočen okolnostmi, trpí bídou či propadá zoufalství, přichází satan, aby ho pokoušel a trápil. Útočí na naše slabá místa. Snaží se otřást naší vírou v Boha, který dopustil, abychom se dostali do těžké situace. Chce v nás vyvolat nedůvěru k Bohu a zasít v nás pochybnosti o Boží lásce. Často k nám pokušitel přichází stejně jako ke Kristu a upozorňuje nás na naše slabosti a nedostatky. Doufá, že nás zastraší a odloučí od Boha. Tím by měl kořist jistou. Kdybychom mu čelili stejně jako Kristus, vyhnuli bychom se mnohým porážkám. My se však s nepřítelem často dohadujeme, a tím mu dáváme příležitost k vítězství.TV 72.6