Co je pravda?

Pilát jeho chování obdivoval. Tomu člověku snad nezáleží na životě, že je k soudnímu líčení tak lhostejný, myslel si. Díval se na Ježíše a po všech urážkách a výsměchu nenašel v jeho tváři ani náznak touhy po odvetě. Uvědomil si, že tento vězeň nemůže být tak zlý a nespravedlivý jako ti ukřičení kněží. Chtěl od něho slyšet pravdu a na chvíli uniknout hlučícímu davu, proto si vzal Ježíše stranou a znovu se ho zeptal: “Ty jsi král židovský?”TV 464.4

Ježíš mu neodpověděl přímo. Věděl, že na Piláta působí Duch svatý, a dal mu příležitost, aby se ke svému přesvědčení přiznal. Zeptal se ho: “Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?” Jan 18,33.34. Chtěl, aby Pilát řekl, zda jej k otázce přivedla obvinění kněží nebo touha přijmout světlo od Krista. Pilát Ježíšově otázce rozuměl, ale ozvala se v něm pýcha. Nechtěl se přiznat k přesvědčení, které se jej zmocňovalo. Odpověděl: “Jsem snad žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Čím ses provinil?” Jan 18,35.TV 464.5

Pilát promarnil jedinečnou příležitost. Ježíš mu i přesto nabídl další světlo. Na Pilátovu otázku sice přímo neodpověděl, ale jasně představil své poslání. Dal Pilátovi na srozuměnou, že neusiluje o pozemský trůn.TV 464.6

Řekl: “Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud.” Pilát mu řekl: “Jsi tedy přece král?” Ježíš odpověděl: “Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.” Jan 18,36.37.TV 464.7

Kristus potvrdil, že jeho slovo je samo o sobě klíčem k tajemství pro všechny, kdo jsou ochotni je přijmout. Má v sobě podmaňující moc, proto se království pravdy tak rozšiřuje. Kristus chtěl, aby si Pilát uvědomil, že jeho zvrácená povaha se může změnit jen tehdy, když přijme pravdu a osvojí si ji.TV 465.1

Pilát chtěl poznat pravdu. Byl zmaten. Dychtivě naslouchal Spasitelovým slovům a jeho srdce bylo plné touhy poznat, co je pravda a jak se k ní může dostat. Ptal se: “Co je pravda?” Jan 18,38. Na odpověď však už nepočkal. Hluk zvenčí mu připomněl jeho povinnosti. Kněží se hlasitě domáhali rychlého jednání. Pilát vyšel ven k Židům a rozhodně prohlásil: “Já na něm žádnou vinu nenalézám.” Jan 18,38.TV 465.2

Tato slova z úst pohanského soudce byla ostrou výtkou zrádnosti a falši izraelských vůdců, kteří obviňovali Spasitele. Když kněží a přední muži vyslechli Pilátova slova, jejich zklamání a zuřivost neznaly mezí. Tak dlouho čekali na tuto příležitost a připravovali se na ni. Když zjistili, že by Ježíš mohl být propuštěn, byli by jej s chutí roztrhali na kusy. Hlasitě nadávali Pilátovi a hrozili mu, že si budou stěžovat u římské vlády. Obviňovali jej, že odmítá odsoudit Ježíše, který se, jak tvrdili, staví proti císaři.TV 466.1

Všude se ozývaly rozčilené výkřiky, že Ježíšův zhoubný vliv se šíří po celé zemi. Kněží říkali: “Svým učením pobuřuje lid po celém Judsku; začal v Galileji a přišel až sem.” Lukáš 23,5.TV 466.2

Pilát tehdy neměl v úmyslu Ježíše odsoudit. Věděl, že Židé obžalovali Krista z nenávisti a zaujatosti. Uvědomoval si, co je jeho povinností. Podle zákona by měl Ježíše okamžitě propustit. Pilát se však zalekl nepřátelství lidu. Odmítne-li jim Ježíše vydat, propuknou nepokoje. Toho se bál. Když zjistil, že Kristus je z Galileje, rozhodl se poslat jej k Herodovi. Herodes vládl v tamní provincii a právě byl v Jeruzalémě. Pilát chtěl svalit odpovědnost za soudní proces na něho. Považoval to také za dobrou příležitost k urovnání starého sporu, který s Herodem měli. To se mu podařilo. Při výslechu Spasitele se oba soudci spřátelili.TV 466.3