Odmítnutí samařanů

“Poslal před sebou posly. Vydali se na cestu a přišli do jedné samařské vesnice, aby pro něho vše připravili.” Lukáš 9,52. Lidé jej však nechtěli přijmout, protože byl na cestě do Jeruzaléma. Domnívali se, že tím dává přednost Židům, které z duše nenáviděli. Kdyby byl přišel obnovit chrám a bohoslužbu na hoře Gerizím, byli by ho s radostí uvítali. On však šel do Jeruzaléma, a proto jej odmítli přijmout. Neuvědomovali si, že zavírají dveře před nejvzácnějším darem nebes. Ježíš vyzval lidi, aby jej přijali. Požádal je o laskavost proto, aby se k nim mohl přiblížit a požehnat jim. Každou službu, kterou mu lidé prokázali, odměnil svou vzácnou milostí. Samařané se však svými předsudky a fanatismem o tyto dary připravili.TV 311.2

Kristovi poslové, Jakub a Jan, byli potupou svého Pána velmi rozhořčeni. Rozzlobilo je, jak hrubě s ním Samařané, které poctil svou přítomností, jednali. Nedlouho předtím byli učedníci s Kristem na hoře proměnění a viděli jej v Boží slávě spolu s Mojžíšem a Elijášem. Domnívali se, že neuctivé chování Samařanů by mělo být příkladně potrestáno.TV 311.3

Učedníci se vrátili k Ježíši a vyprávěli mu, co jim lidé řekli a jak mu odmítli poskytnout dokonce i nocleh. Byli přesvědčeni, že se Samařané vůči Kristu hrubě provinili, a při pohledu na vzdálenou horu Karmel, na níž Elijáš pobil falešné proroky, řekli: “Máme přivolat oheň s nebe, aby je zahubil, jako to učinil Elijáš?” Lukáš 9,54. Překvapilo je, že jejich slova Ježíše zarmoutila, a ještě více je udivila jeho vyčítavá odpověď: “Nevíte, jakého jste ducha. Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.” Lukáš 9,55.56. Poté se odebral do jiné vesnice.TV 311.4

Ježíšovým posláním není nutit lidi k tomu, aby jej přijali. Svědomí se snaží znásilňovat satan a lidé, kteří jsou pod jeho vlivem. Ti, kdo ve spojení se satanovými anděly předstírají horlivost pro spravedlnost a vnucují ostatním své náboženské představy, svým bližním jen ubližují. Kristus však lidem stále prokazuje milosrdenství a snaží se je získat svou láskou. Přeje si, aby mu odevzdali celé své srdce, částečnou službu nemůže přijmout. Touží však jen po dobrovolné službě, chce, aby se mu lidé podřizovali ochotně a z lásky. Pokud máme sklony ubližovat a škodit těm, kdo neoceňují naše úsilí a jednají jinak, než si představujeme, můžeme si být jisti, že jsme pod vlivem satanova ducha.TV 312.1

Každý člověk patří svým tělem, duší i duchem Bohu. Kristus zemřel pro záchranu nás všech. A nikdo nemůže urazit Boha víc než náboženští fanatici, kteří trápí lidi vykoupené Spasitelovou krví.TV 312.2