Působení Ducha

Nikodém byl stále ještě zmaten. Ježíš tedy použil pro vysvětlení svých slov tento příklad: “Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.” Jan 3,8.TV 105.4

Vítr poznáme podle šumění větví, listů a květů, vidět ho však nemůžeme. Nikdo neví, kde se vzal a kam se ztrácí. Stejně působí i Duch svatý na lidské srdce. O jeho působení se nedá říci nic víc než o pohybech větru. Člověk není vždy schopen přesně určit čas, místo a okolnosti, za kterých byl obrácen, to však ještě neznamená, že obrácení neprožil. Nenápadně jako vítr Kristus stále působí na lidské srdce. Pomalu a snad i nepozorovaně ovlivňuje člověka síla, která jej přivádí ke Kristu. Může se to dít při rozjímání o Spasiteli, při četbě Písma nebo při poslechu kázání. Najednou se člověk na naléhavou výzvu Ducha s radostí odevzdá Ježíši. Mnozí lidé tomu říkají náhlé obrácení, ale je to výsledek dlouhodobého úsilí Božího Ducha, jeho pozvolné a trpělivé práce.TV 105.5

Vítr je sice sám o sobě neviditelný, ale můžeme vidět a cítit důsledky jeho činnosti. Tak se i působení Ducha projevuje v činech člověka, který pocítil jeho spásnou moc. Když se Boží Duch zmocní srdce, změní celý život. Člověk se zbavuje hříšných myšlenek, zříká se zlých skutků; na místo hněvu, závisti a hádek nastupuje láska, pokora a pokoj. Smutek se mění v radost a ve tváři se zrcadlí nebeské světlo. Nikdo nevidí ruku, která nadlehčuje břemeno života, ani světlo, které sestupuje z nebeských dvorů. Odevzdá-li se člověk s vírou Bohu, Bůh mu požehná. Síla, kterou lidské oko nevidí, přetváří člověka v novou bytost k Božímu obrazu.TV 105.6

Lidská mysl není schopna pochopit dílo vykoupení. Jeho tajemství přesahuje možnosti lidského chápání. Avšak člověk, který přechází ze smrti do života, si uvědomuje, že jde o božskou skutečnost. Počátek vykoupení můžeme poznat z vlastní zkušenosti už zde na zemi. Jeho výsledky sahají až do věčnosti.TV 106.1

Několik paprsků pravdy z Ježíšovy řeči přece jen proniklo do Nikodémovy mysli. Tichý, ale mocný vliv Ducha svatého zapůsobil na jeho srdce. Spasitelova slova však ani přesto plně nepochopil. Potřeba znovuzrození ho nezaujala tolik jako způsob, jakým jej lze dosáhnout. Udiveně se ptal: “Jak se to může stát?” Jan 3,9.TV 106.2

Ježíš mu položil otázku: “Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?” Jan 3,10. Člověk, kterému byla svěřena náboženská výchova lidu, by přece měl tak důležité pravdy znát. Je to pro nás poučení. Nikodém se totiž neměl pozastavovat nad jasnou pravdou, ale měl se pokorně zamyslet sám nad sebou, nad svou duchovní nevzdělaností. Kristus mu všechno sdělil s takovou důstojností a láskou, že se ponížený Nikodém nemohl urazit.TV 106.3

Když však Ježíš vysvětlil, že přišel zřídit na zemi duchovní, a ne pozemské království, velmi Nikodéma zarmoutil. Proto dodal: “Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských?” Jan 3,12. Nikodém nebyl schopen přijmout Kristovo učení o působení milosti na lidské srdce, jak by potom mohl pochopit podstatu nebeského království plného slávy? Když nechápal Kristovo pozemské dílo, nemohl porozumět ani jeho dílu v nebi.TV 106.4