Jidášův postoj

Nechtěla budit pozornost a možná by si jejího činu nikdo ani nevšiml — nebýt silné vůně oleje, která naplnila celou místnost a prozradila ji. Jidáše její jednání pobouřilo. Nečekal, co řekne Kristus, ale obracel se ke svým sousedům a tiše odsuzoval Spasitele za to, že trpí takové plýtvání. Jeho narážky byly velmi chytré a snadno mohly vyvolat nespokojenost.TV 354.4

Jidáš byl mezi učedníky pokladníkem a tajně se z jejich skromných úspor obohacoval. Jejich nepatrný majetek se tak rychle zmenšoval. Vše, co se mu podařilo získat, rychle ukládal do měšce. Peníze se potom často využívaly na pomoc chudým. Když se koupilo něco, co Jidáš nepovažoval za důležité, říkával: K čemu takové plýtvání? Proč se peníze nedaly raději do měšce pro chudé, který mám u sebe? Mariin čin byl pravým opakem jeho sobectví a Jidáš se cítil zahanben. Chtěl svoji námitku proti jejímu daru jako obvykle zdůvodnit nějakou ušlechtilou pohnutkou. Obrátil se k učedníkům a zeptal se: “‘Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?’ To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo.” Jan 12,5.6. Jidáš neměl s chudými žádný soucit. Kdyby se Mariin olej prodal a peníze se dostaly do jeho rukou, chudí by z nich nic neměli.TV 354.5

Jidáš si velice zakládal na svých schopnostech. Myslel si, že jako pokladník ostatní učedníky značně převyšuje, a snažil se je o tom přesvědčit. Získal si jejich důvěru a měl na ně velký vliv. Učedníci uvěřili jeho předstíranému zájmu o chudé a jeho lstivé obvinění způsobilo, že na Mariinu oddanost hleděli s nedůvěrou. U stolu se začalo ozývat reptání: “Nač taková ztráta? Mohlo se to prodat za mnoho peněz a ty dát chudým!” Matouš 26,8.9.TV 355.1