Platnost zákona

Ježíš se sice nezabýval podrobným popisem všech přikázání zákona, ale ani v nejmenším nenaznačil, že přišel zrušit jeho požadavky. Dobře věděl, že špehové čekají na každé slovo, které by mohli překroutit a použít pro svůj záměr. Znal předsudky svých posluchačů, proto se ani slovem nedotkl jejich víry v obřady a nařízení, která jim předal Mojžíš. Vždyť Kristus sám ustanovil mravní i obřadní zákon. Nepřišel podkopávat důvěru v to, co sám nařídil. Měl k zákonu i prorokům nesmírnou úctu, a proto se snažil prolomit přehradu tradičních židovských požadavků. Vyvracel jejich falešné výklady zákona. Úzkostlivě však chránil učedníky před tím, aby se vzdávali životně důležitých pravd, které byly Židům svěřeny.TV 192.5

Farizeové se chlubili tím, jak zachovávají zákon, ale o uplatňování jeho zásad v každodenním životě věděli tak málo, že jim Kristova slova připadala jako rouhání. Když Ježíš odstraňoval nánosy nesmyslů, pod kterými byla pravda pohřbena, mysleli si, že sahá i na samou pravdu. Šeptali si, že zlehčuje zákon. Ježíš četl jejich myšlenky a odmítl jejich obvinění slovy:TV 192.6

“Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.” Matouš 5,17. Jeho posláním bylo obhájit svaté požadavky zákona, a oni jej obvinili z jejich přestupování. Pokud by bylo možné Boží zákon změnit nebo zrušit, nebyl by Kristus musel trpět za naše přestoupení. Přišel objasnit vztah zákona k člověku a představit jeho požadavky poslušností ve svém vlastním životě.TV 193.1

Bůh nám dal svá svatá přikázání z lásky. Chce nás ochránit před následky přestoupení, a proto nám zjevuje zásady spravedlnosti. Zákon je vyjádřením Božího myšlení, a přijmeme-li jej v Kristu, stane se součástí našeho myšlení. Bude nás povznášet nad naše přirozené touhy a sklony i nad pokušení, která nás svádějí k hříchu. Bůh si přeje, abychom byli šťastní. Proto nám dává přikázání zákona. Budeme-li je zachovávat, můžeme žít v radosti. Při Ježíšově narození andělé zpívali: “Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi.” Lukáš 2,14. Vyhlašovali tak zásady zákona, který Ježíš přišel vyvýšit a oslavit.TV 193.2

Vyhlášením zákona na Sínaji Bůh lidem zjevil svoji svatost a chtěl, aby si ve srovnání s ní uvědomili svoji hříšnost. Zákon je měl usvědčovat z hříchu a ukazovat jim, že potřebují Spasitele. To bylo možné jedině tehdy, když Duch svatý vepsal zásady zákona do jejich srdcí. Stejně je tomu i dnes. Kristův život objasňuje zásady zákona. Duch svatý se dotýká lidského srdce a Kristovo světlo zjevuje lidem, že potřebují jeho očišťující krev a spravedlnost. Zákon i nadále zůstává prostředkem, který nás přivádí ke Kristu, abychom mohli být ospravedlněni vírou. “Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě.” Žalm 19,8.TV 193.3

Ježíš řekl: “Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.” Matouš 5,18. Slunce na obloze i země, kterou obýváme, svědčí o tom, že Boží zákon je neměnný a věčný. Slunce a země snad mohou pominout, Boží zásady však přetrvají. “Spíše pomine nebe a země, než aby padla jediná čárka Zákona.” Lukáš 16,17. Systém předobrazů, které představovaly Krista jako Beránka Božího, měl být zrušen Kristovou smrtí. Přikázání Desatera jsou však stejně neměnná jako Boží trůn.TV 193.4

“Hospodinův zákon je dokonalý” a každé odchýlení se od něho je špatné. Kristus odsuzuje lidi, kteří neposlouchají Boží přikázání a svádí k tomu i druhé. Spasitel svou poslušností obhájil požadavky zákona. Dokázal, že člověk je schopen Boží zákon zachovávat a ukázal, že poslušností se zdokonaluje povaha. Lidé, kteří žijí podle zákona jako Kristus, potvrzují, že přikázání je “svaté, spravedlivé a dobré”. Římanům 7,12. Na druhé straně všichni, kdo přestupují Boží přikázání, potvrzují satanovo obvinění, že zákon je nespravedlivý a není možné jej dodržovat. Tím přizvukují podvodům nepřítele a znevažují Boha. Stávají se dětmi satana, který se jako první vzbouřil proti Božímu zákonu. Kdyby se dostali do nebe, znovu by tam zasévali neshodu a vzpouru, a ohrožovali tak pokoj ve vesmíru. Člověk, který vědomě nedbá byť jen jediné zásady zákona, nevejde do nebeského království.TV 193.5