Propast mezi nebem a zemí
Čas se naplnil. Lidstvo, které po staletí přestupovalo Boží zákon a stále více upadalo, volalo po Vykupiteli. Satan se ze všech sil snažil vytvořit mezi nebem a zemí hlubokou a nepřekonatelnou propast. Neustále pokoušel lidi svými podvody a pobízel je k hříchu. Chtěl, aby Bohu došla trpělivost, aby přestal člověka milovat, vzdal se světa a ponechal ho jeho ďábelské moci.TV 22.1
Snažil se, aby lidé na Boha zapomněli, chtěl odvrátit jejich pozornost od Božího chrámu a budovat své vlastní království. Vypadalo to, že snad v boji o nadvládu zvítězí. Bůh však má v každé době své služebníky. Dokonce i některé pohany Kristus povolal k tomu, aby pozvedali lid a odvraceli jej od hříchu. Lidé však jimi pohrdali a nenáviděli je. Mnozí z nich zahynuli násilnou smrtí. Stín, kterým nepřítel zahaloval svět, byl stále temnější.TV 22.2
Satan po staletí využíval pohanství a odvracel lidi od Boha. Velikého vítězství však dosáhl až tehdy, když se mu podařilo zvrátit víru Izraele. Pohané uctívali své vlastní představy, tím se připravovali o poznání pravého Boha a upadali do stále větší zkaženosti. S Izraelem to bylo stejné. Základem pohanství byla víra, že člověk se může zachránit svými vlastními skutky. Toto přesvědčení se přičiněním satana vkradlo i do židovského náboženství. Vždy, když se lidé začnou řídit touto zásadou, ztrácejí veškeré zábrany proti hříchu.TV 23.1
Poselství o spasení se k lidem dostává zase prostřednictvím lidí. Židé chtěli mít výhradní právo na pravdu, která znamená věčný život. Shromažďovali životodárnou manu tak dlouho, až se zkazila. Náboženství, které chtěli mít jen pro sebe, se stalo pohoršením. Upírali Bohu jeho slávu a klamali svět napodobeninou evangelia. Nechtěli se podřídit Boží vůli a pracovat pro záchranu světa, padli do rukou satana a přispívali ke zkáze lidstva.TV 23.2
Národ, který Bůh povolal, aby byl pilířem a nositelem pravdy, se stal nástrojem satana. Dělali, co satan chtěl. Zkreslovali Boží povahu a svět pak začal považovat Boha za tyrana. Dokonce i kněží, kteří sloužili v chrámu, si přestali uvědomovat smysl služby, kterou konali. V symbolech přestali vidět věci, které se za nimi skrývaly. Když přinášeli oběti, chovali se jako herci v divadle. Obřady, které Bůh sám ustanovil, nakonec vedly lidi k zaslepenosti a zatvrzelosti. Jejich prostřednictvím už Bůh nemohl pro člověka nic udělat. Celý systém musel být zrušen.TV 23.3
Záludnost hříchu dosáhla svého vrcholu. Satan vynaložil na záhubu lidstva všechny své síly. Boží Syn při pohledu na svět trpěl. S lítostí a bolestí sledoval, jak se lidé stávají obětí satanovy krutosti. Soucitně hleděl na každého, kdo propadal zkáze, smrti a zatracení. Zvolili si pána, který je připoutal ke svému vozu jako zajatce. Zmatení a podvedení se v ponurém průvodu blížili k věčné záhubě; ke smrti, po níž už není žádné naděje na život; k noci, po níž nepřichází žádné ráno. Satan se spojil s lidmi. Lidská těla, ve kterých měl přebývat Bůh, se stala sídlem démonů. Nadpřirozené síly ovládly smysly, nervy, city i tělo člověka a hnaly ho k uspokojování nejnižších žádostí. Lidské tváře nesly pečeť zla. Vyzařovala z nich povaha démonů, kteří je ovládali. Na to všechno hleděl Vykupitel světa — ztělesněná čistota. Musela to pro něho být hrozná podívaná.TV 23.4
Hřích pronikl i do náboženství. V srdcích lidí hluboce zakořenila vzpoura a jejich nenávist se obrátila proti nebi. Celý vesmír viděl, že bez Boha se lidstvo nevzpamatuje. Nový život a sílu mu mohl dát jedině Stvořitel.TV 23.5
Nepadlé světy vesmíru s velkým zájmem sledovaly, co Bůh udělá. Očekávaly, že obyvatele země vyhladí. Kdyby k tomu bylo došlo, mohl by satan dokončit svůj plán a získat nebeské bytosti na svoji stranu. Prohlašoval, že zásady Boží vlády neumožňují odpuštění. Kdyby byl Bůh zničil svět, satan by toho využil jako důkazu pravdivosti svých tvrzení. Chtěl svalit vinu na Boha a rozšířit svoji vzpouru do dalších světů ve vesmíru. Bůh však svět nezničil, ale poslal svého Syna, aby jej zachránil. Úpadek a protivenství sice ovládly celou zem, ale Bůh i přesto připravil cestu záchrany.TV 23.6
Když už se zdálo, že satan zvítězí, přišel Boží Syn s poselstvím Otcovy milosti. Boží láska k padlému lidstvu však nikdy ani na chvíli nepohasla. Boží milost se projevovala za všech okolností, bez ohledu na lidskou zvrácenost. Když se naplnil čas, zahrnul Bůh svět záplavou spásné milosti, která neustane, dokud nebude dokončen plán spasení. Satan se radoval, že se mu podařilo znevážit Boha v lidských očích. Ježíš přišel, aby člověku vrátil správnou představu o Stvořiteli.TV 24.1
Jedině Kristus mohl obnovit to, co v lidech zničil hřích. Přišel vyhnat démony, kteří ovládali vůli člověka. Přišel nás pozvednout z prachu, narovnat náš pokřivený charakter a ozdobit jej svou slávou.TV 24.2