Základ církve

Ježíš pokračoval: “A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.” Matouš 16,18. Petr znamená kámen, skála. Petr však nebyl skálou, na které stála církev. Pekelné brány jej přemohly, když zaklínáním a přísahou zapřel svého Pána. Církev byla postavena na Kristu, nad kterým brány pekel neměly žádnou moc.TV 264.2

Stovky let před Spasitelovým narozením Mojžíš odkazoval Izrael ke Skále jeho spasení (5. Mojžíšova 32,4). Žalmista zpíval: “On je má mocná skála.” Žalm 62,8. Izajáš napsal: “Proto praví toto Panovník Hospodin: ‘Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen, kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější.’” Izajáš 28,16. Sám Petr vztahuje pod vedením Ducha svatého toto proroctví na Ježíše. Říká: “Vždyť jste ‘okusili, že Pán je dobrý!’ Přicházejte tedy k němu, kameni živému, jenž od lidí byl zavržen, ale před Bohem je ‘vyvolený a vzácný’. I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům.” 1. Petrův 2,3-5.TV 264.3

“Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus.” 1. Korintským 3,11. Ježíš řekl: “Na té skále zbuduji svou církev.” Matouš 16,18. Za přítomnosti Boha, všech nebeských bytostí i neviditelné armády pekel Kristus založil svoji církev na živé skále. Tou skálou je on sám, jeho tělo, které pro nás trpělo. Církev postavenou na tomto základě nemohou brány pekel přemoci.TV 264.4

Když Ježíš pronesl tato slova, byla církev velmi slabá. Tvořila ji jen hrstka věřících, proti nimž se obracela veškerá síla démonů a zlých lidí. Kristovi následovníci se však nemuseli bát. Stáli na své “mocné skále” a nemohli být přemoženi.TV 264.5

Víra staví na Kristu již šest tisíc let. Šest tisíc let bijí do Skály našeho spasení bouřlivé přívaly satanského hněvu, ona však stojí pevně dál.TV 264.6

Petr vyslovil pravdu, která je základem víry církve, a Ježíš se k němu obrátil jako k představiteli všech věřících. Řekl mu: “Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi.” Matouš 16,19.TV 264.7

“Klíče království nebeského” jsou Kristova slova. Patří k nim vše, co je napsáno v Písmu svatém, neboť to je jeho slovo. Má moc otevírat a zavírat nebesa. Oznamuje podmínky, které rozhodují o přijetí či odmítnutí. Působení lidí, kteří zvěstují Boží slovo, se tak stává vůní života k životu nebo vůní smrti k smrti. Jejich poslání má dalekosáhlý význam pro věčnost.TV 265.1

Spasitel nesvěřil dílo evangelia Petrovi jako jednotlivci. Později, když svá slova opakoval, vztahoval je přímo na církev. V podstatě totéž řekl i dvanácti učedníkům jako představitelům celého těla věřících. Kdyby byl Ježíš pověřil jednoho učedníka nějakou zvláštní mocí nad všemi ostatními, nepřeli by se tak často o tom, kdo z nich by měl být největší. Byli by se podřídili přání svého Mistra a uznali toho, koho určil.TV 265.2

Kristus nejen nestanovil, který z učedníků by měl být v čele, ale řekl: “Vy však si nedávejte říkat ‘Mistře’.” “Ani si nedávejte říkat ‘Učiteli’: váš učitel je jeden, Kristus.” Matouš 23,8.10.TV 265.3

“Hlavou každého muže je Kristus.” 1. Korintským 11,3. Bůh “‘všechno podrobil pod jeho nohy’ a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve, která je jeho tělem, plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co jest”. Efezským 1,22.23. Církev stojí na Kristu, on je jejím základem a ona jej má poslouchat jako svoji hlavu. Nemá se spoléhat na člověka a člověk jí nemá vládnout. Mnozí se domnívají, že zodpovědné postavení v církvi jim dává právo určovat jiným, co mají dělat a čemu mají věřit. Bůh však takové nároky neschvaluje. Spasitel řekl: “Vy všichni jste bratří.” Matouš 23,8. Na každého doléhají pokušení a každý je omylný. Na vedení žádného člověka se nemůžeme spolehnout. Skálou víry je živá přítomnost Krista v církvi. Může se o ni opřít i ten nejslabší. A ti, kdo se považují za nejsilnější, zjistí, že nepřijmou-li Krista za svoji sílu, nejsou ničím. “Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo.” Jeremjáš 17,5. Pán “je Skála. Jeho dílo je dokonalé”. 5. Mojžíšova 32,4. “Blaze všem, kteří se k němu utíkají.” Žalm 2,12.TV 265.4