Uzdravení posedlých

Časně zrána dorazil Spasitel se svým doprovodem ke břehu. Vycházející slunce se rozlévalo po krajině i po jezeře jako požehnání pokoje. Ještě než vystoupili z lodi, uvítal je výjev děsivější než noční bouře. Z úkrytu mezi hroby proti nim vyrazili dva posedlí muži, jako by je chtěli roztrhat na kusy. Visely na nich ještě zbytky řetězů, které přetrhli při útěku z vězení. Na těle měli krvácející rány od ostrých kamenů. Zpod dlouhých rozcuchaných vlasů zíraly vytřeštěné oči. Zdálo se, že démoni, kteří je ovládli, v nich potlačili všechno lidské. Vypadali spíš jako divoká zvířata než jako lidé.TV 214.4

Učedníci i všichni ostatní se vyděsili a dali se na útěk. Za chvíli si však uvědomili, že Ježíš s nimi není. Otočili se a dívali se po něm. Stál stále tam, kde ho zanechali. Kristus, který utišil bouři a již dříve se vítězně utkal se satanem, před démony neutekl. Když se k němu posedlí muži blížili, skřípali zuby a z úst jim vytékala pěna, zvedl ruku, kterou utišil vlny na jezeře, a muži nemohli jít dál. Zuřili, ale nemohli nic dělat, museli zůstat stát.TV 214.5

Ježíš mocně přikázal nečistým duchům, aby z nich vyšli. Jeho slova pronikla zatemnělou myslí nešťastných mužů. Matně si uvědomili, že vedle nich stojí někdo, kdo je může zbavit mučivých démonů. Padli ke Spasitelovým nohám a chtěli se mu poklonit. Když však otevřeli ústa, aby jej poprosili o slitování, promluvili z nich démoni a křičeli: “Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Žádám tě, abys mne netrápil.” Lukáš 8,28.TV 215.1

Ježíš se zeptal: “Jaké je tvé jméno?” Odpověď zněla: “‘Legie’, protože do něho vešlo mnoho zlých duchů.” Lukáš 8,30 Využili postižených mužů jako prostředníků a prosili Ježíše, aby je neposílal pryč ze země. Na nedalekém svahu se páslo velké stádo prasat. Démoni žádali, aby do nich směli vejít, a Ježíš svolil. Stádo se okamžitě splašilo. Řítilo se po příkrém horském srázu dolů a nemohlo se zastavit. Vrhlo se do jezera a utopilo se.TV 215.2

Posedlí se úplně změnili. Do jejich mysli proniklo světlo a vrátil se jim rozum. Satanem znetvořená podoba zmizela a na tvářích obou mužů byl vidět klid. Zkrvavené ruce se zklidnily a uzdravení radostně chválili Boha za své vysvobození.TV 215.3

Pasáci ze svahu viděli, co se stalo, a běželi to oznámit svým pánům i všem ostatním lidem. S hrůzou a úžasem se obyvatelé okolních měst a vesnic sešli kolem Ježíše. Oba posedlí muži byli postrachem celého kraje. Všichni, kdo procházeli kolem místa, kde se zdržovali, byli v nebezpečí. Posedlí muži s ďábelskou zuřivostí napadali každého. Nyní byli oblečení a chovali se rozumně. Seděli u Ježíšových nohou, poslouchali, co říká, a chválili jeho jméno, protože je uzdravil. Lidé, kteří to vše viděli, se však neradovali. Ztráta prasat pro ně znamenala víc než vysvobození těchto mužů ze satanova zajetí.TV 215.4

Škoda, která majitelům sviní vznikla, jim vlastně měla pomoci. Zabývali se jen světskými záležitostmi a duchovní věci je vůbec nezajímaly. Ježíš je chtěl vytrhnout z jejich sobecké lhostejnosti, aby mohli přijmout jeho milost. Lítost a rozhořčení nad pozemskou ztrátou jim však zaslepily oči, takže Spasitelovu milost nepoznali.TV 215.5

Lidé byli pověrčiví a projev nadpřirozené moci v nich vyvolal strach. Mysleli si, že kdyby u nich cizinec zůstal, mohlo by je postihnout další neštěstí. Báli se o svůj majetek a chtěli se Ježíše zbavit. Ti, kdo se s ním přeplavili na druhý břeh jezera, vyprávěli o všem, co se v noci stalo, o nebezpečné bouři i o tom, jak se vítr i voda utišily. Jejich slova však nenalezla žádnou odezvu. Lidé se s hrůzou hrnuli ke Spasiteli a žádali ho, aby od nich odešel. Ježíš jim vyhověl, vstoupil na loď a okamžitě vyplul na protější břeh.TV 216.1

Obyvatelé Gerasy měli před sebou živý důkaz Kristovy moci a lásky. Viděli muže, kterým Ježíš vrátil rozum. Tolik se však báli o svůj majetek, že Spasitel, který před jejich zraky přemohl knížete temnot, pro ně byl nevítaným hostem. Dar nebes od nich tedy odešel. My nemáme možnost odvrátit se od Krista v těle jako obyvatelé Gerasy. Mnozí lidé se však odmítají podřídit jeho slovu, protože být poslušný znamená i obětovat některý ze svých světských zájmů. Z obavy před hmotnou ztrátou odmítají jeho milost a odhánějí od sebe jeho Ducha.TV 216.2