Učedníci poznávají Ježíše

Slunce již zapadlo, a než se poutníci dostali do vesnice, přestali už lidé na poli pracovat. Když se učedníci chystali vejít do svého domova, zdálo se, že cizinec má v úmyslu jít dál svou cestou. Učedníci však cítili, že je k němu něco táhne. Chtěli se od něho dozvědět víc. Řekli mu: “Zůstaň s námi.” Zdálo se, že pozvání nepřijme, a tak ho začali přemlouvat: “Vždyť už je k večeru a den se schyluje.” Kristus jim nakonec vyhověl: “Vešel tedy a zůstal s nimi.” Lukáš 24,29.TV 510.3

Kdyby jej učedníci tak naléhavě nezvali, nedozvěděli by se, že je na cestě doprovázel zmrtvýchvstalý Pán. Kristus se nikdy nikomu nevnucuje. Zajímá se o ty, kdo jej potřebují. Rád navštíví i ten nejchudší dům a potěší toho nejobyčejnějšího člověka. Pokud jsou však lidé k nebeskému Hostovi lhostejní a nestojí o to, aby s nimi zůstal, jde dál. A oni o mnoho přicházejí. Neznají Krista o nic víc než učedníci, které doprovázel do Emaus.TV 510.4

Ti pozvali hosta k večeři. Kristus se posadil do čela stolu. Vztáhl ruce a chtěl požehnat chléb, který mu předložili. Učedníci byli ohromeni. Jejich společník si počínal úplně stejně jako jejich Pán. Když se zadívali na jeho ruce, viděli rány od hřebů. Oba vykřikli: Je to Pán Ježíš. Vstal z mrtvých!TV 511.1

Postavili se a chtěli se mu vrhnout k nohám a vzdát mu úctu, ale zmizel jim z očí. Dívali se na místo, kde seděl Ukřižovaný, jehož tělo bylo ještě nedávno v hrobě, a říkali si: “Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?” Lukáš 24,32.TV 511.2

Takovou novinu si nemohli nechat pro sebe. Nemohli jen tak sedět a povídat si. Na hlad a únavu okamžitě zapomněli. Jídla se ani nedotkli. Plni radosti se hned vydali stejnou cestou zpátky, aby vše zvěstovali učedníkům ve městě. Cesta byla místy nebezpečná, oni však na to nedbali a rychle zdolávali příkré srázy a kluzké skály. Neviděli a ani si neuvědomovali, že je chrání ten, který je předtím doprovázel. S poutnickou holí v ruce spěchali, jak jen mohli. Rádi by však šli ještě rychleji. Zabloudili, ale zase našli cestu. Chvílemi utíkali, klopýtali, ze všech sil postupovali kupředu a jejich neviditelný Průvodce byl stále s nimi.TV 511.3

Byla temná noc, ale jim svítilo Slunce spravedlnosti. Jejich srdce překypovala radostí. Vypadali, jako by byli v nějakém novém světě. Kristus je živý Spasitel. Už ho nebudou oplakávat jako mrtvého. Kristus je vzkříšen, opakovali stále znovu a znovu a nesli radostné poselství zarmouceným učedníkům. Chtěli jim vyprávět, co podivuhodného zažili na cestě do Emaus a kdo je doprovázel. Zvěstovali tu nejvýznamnější zprávu, jakou kdy svět dostal, radostnou novinu, na níž závisí naděje lidstva v tomto čase i na věčnosti.TV 511.4