Voda proměněná ve víno

U vchodu stálo šest velkých kamenných nádob. Ježíš přikázal služebníkům, aby je naplnili vodou, a oni poslechli. Víno bylo zapotřebí hned, proto Ježíš řekl: “Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!” Jan 2,8. Místo vody, kterou do nádob nalili, nabrali služebníci víno. Ani správce hostiny, ani hosté nezaznamenali, že víno došlo. Když správce ochutnal víno, které služebníci přinesli, podivil se, protože tak dobré víno ještě nikdy nepil. Bylo úplně jiné než to, které se podávalo na začátku hostiny. Obrátil se k ženichovi a řekl: “Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.” Jan 2,10.TV 90.5

Stejně jako lidé podávají nejdříve lepší víno a potom horší, nakládá se svými dary i svět. Věci, které nabízí, mohou potěšit oči, okouzlit smysly, ale uspokojení člověku nepřinesou. Víno zhořkne a veselí vystřídá smutek. Na počátku je zpěv a smích, na konci únava a znechucení. Ježíšovy dary se však nikdy nezkazí ani nezastarají. Hostina, kterou nám připravuje, přináší uspokojení a radost. Každý nový dar vede člověka k tomu, aby si ještě více vážil Božích požehnání a radoval se z nich. Bůh nás bez přestání obdarovává svou milostí. Jeho milosrdenství nikdy nekončí. Zůstáváme-li v něm, mohou být pro nás dnešní hojné dary ujištěním, že zítra se nám dostane ještě hojnějších. Ježíšova slova k Natanaelovi vyjadřují princip, podle kterého Bůh jedná s věřícími. Každým novým projevem své lásky říká vnímavému srdci: “Ty věříš… ? Uvidíš věci daleko větší.” Jan 1,50.TV 90.6